Zobrazují se příspěvky se štítkemživá strava. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemživá strava. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 28. listopadu 2017

Recenze knihy Oprawme se (aneb za vším hledej stravu)

Trochu přeháním, strava nemůže za manželské krize a problémy v práci. Nebo může? Říká se přece - láska prochází žaludkem, a naše mentální i fyzická kondice je také o jídle. Pojďme mrknout, co radí tato kniha. 


Kniha plná překvapujících informací a wau momentů


Kniha je napsána podle scénáře dokumentu točeného s předními odborníky z ozdravných institutů a univerzit na americkém kontinentu. 

Můžete ji přečíst od začátku a seznámit se s cestou, po které došel autor Stanislav Skřička k novému raw způsobu stravovaní a dozvědět se, co je to ozdravný institut, nebo skočit až na kapitolu o detoxu a základech zdravého jídelníčku.

V knize najdete samozřejmě i recepty a jídelníčky. Zajímavá je i kapitola o vlivu stravy na jednotlivé oblasti života jako je sport, spánek nebo co strava dělá s dětmi.





 

Od začátku nebo od konce?


Pokud začnete 1. kapitolou Proč jsem se rozhodl napsat tuto knihu, třeba vás také zaujme následující odstavec:
Motivační byla i skutečnost, že asi po dvou týdnech šla kila pomalu dolů. Trošku jsem se polekal toho, že jsem se budil brzy ráno a nemohl spát. Okamžitě jsem tuto skutečnost u Salmona "reklamoval". Ten se tomu jen zasmál. Vysvětlil mi, že jsem dostal patřičné živiny a tělo, které v noci regeneruje rychleji, má pak dostatek energie, takže už nepotřebuje tolik odpočívat. 

Žádná omáčka, informace pěkně na husto


Od povídání se dostanete k dalším kapitolám, které jsou doslova nabité informacemi. Dočtete se, co je to raw strava, co s potravinami dělá vaření, co jsou to enzymy, jak funguje náš trávicí systém.

Zajímavá je také část o detoxu a očistě střeva - proč podstoupit detox, proč je půst delší než tři dny nevhodný a jak se projevuje zanesené tlusté střevo.

Dostáváme se dál. Víte, co je to osmotická voda, proč se musí semínka a ořechy před konzumací namočit a jak regenerovat mozek a nervovou soustavu?

Co říkáte na tohle?

Půl roku na živé enzymatické stravě s jedním vařeným jídlem denně - bez lepku, mléka a umělých tuků, by mělo stačit na vyléčení běžné neplodnosti. S vařením jídlem by se měl často konzumovat syrový česnek... 

Podle knihy dokáže enzymatická strava zatočit s řadou nemocí jako je alergie, astma, atopický ekzém, celiakie, osteoporóza, onkologické onemocnění, autismus a mnoho dalších. Některých neduhů se lze zbavit snadno, u jiných jde o běh na delší trať. Výsledky se prý dostaví určitě.

Řeknu vám, psát o takové knize není lehký úkol


Je v ní tolik zajímavostí, které bych vám nejraději všechny předala. Jak vybrat to nejdůležitější, když se mi zdá důležité naprosto všechno? Tak to vezmu namátkou. Nebo jinak - co mě překvapilo nejvíce, vhledem k mým stravovacím zvykům a zásadám.


  • To, že se mouce, cukru a mléku říká bílé jedy, vím. A více méně se podle toho stravuji. Ale že i rýže? Má oblíbená? Rýže je podle autora knihy jen škrobovou hmotou bez živin. Navíc má v sobě arzén. Celozrnnou rýži by prý neměly konzumovat těhotné ženy a malé děti.
  • Z tuků nedoporučuje hlavně palmový a kokosový olej. A to jsem měla za to, že kokosový olej je docela zdravý.
  • Luštěniny nejsou vhodnou součástí jídelníčku. A opět - moje oblíbené.
  • Hrušky jsou výborné pro růst a tkáně dětí. Proto mi nejmenší často říká "Ci hušku." A já ji dám jablko. Chudák.

Moje tělo jako důkaz


Netvrdím, že je nutné dělat razantní změny v jídelníčku a souhlasím s tvrzením, že každý potřebuje něco jiného a něco jiného mu vyhovuje. Zároveň nesouhlasím s tím, že proto, že máte každý den chuť na sladké a cukr,  ho potřebujete a je pro vás dobrý. Je to vše o zvyku. Já jsem toho dobrým důkazem.

Je tomu už dva roky, kdy jsem začala měnit svůj jídelníček a přemýšlet více o tom, co jím. Dokážu se obejít bez pečiva, cukru i mléka. Samozřejmě svá pravidla porušuji, protože jsem líná a nejvíc mi chutná to, co nemusím vařit, takže řízkem od babičky nepohrdnu nikdy. Vím, že se o Vánocích nacpu cukrovím. S tím počítám. Ale nejím takto denně. Největší změny stravování dělám na jaře a v létě si za to děkuji. Na podzim povolím a přes Vánoce se cpu. Na mojí postavě je to znát, jak jinak.


Kniha, která rozvíří diskusi


Tato kniha může rozpoutat vášně, někdo se v ní najde, někdo ji zavrhne, třeba způsobí i rozepře a názorové bouře. I proto si říkám, že bych ji měla koupit k Vánocům tchyni, podle které se děti neobejdou bez litrů mléka.


Knihu koupíte v internetovém obchodě megaknihy.cz, kterému zároveň děkuji za poskytnutí knihy k recenzi.

Máte rádi knihy o stravování? Necháte si poradit? Nebo si svůj jídelníček sestavujete intuitivně podle své chuti a pocitů?



čtvrtek 8. ledna 2015

Moje živá (raw) snídaně

Už delší dobu mě láká živá syrová strava nebo-li raw food. Asi proto, že mám ráda ovoce, oříšky a vaření mi často případá jako ztráta času, aniž bych věděla, že jde vlastně o ztrátu enzymů.





Co je to vlastně živá strava?

"Strava, jenž neprošla tepelnou úpravou (zahřátím nad 45°C) a je tedy plná aktivních enzymů, minerálů, vitamínů a kvalitních živin. Je vědecky dokázáno, že jakákoli tepelná úprava potravin nad 45°C ničí jejich nutriční hodnoty a enzymatickou aktivitu (enzymy = život), a mění jejich molekulární strukturu - ze syrových zásadotvorných potravin se po tepelné úpravě stanou bez výjimky potraviny kyselinotvorné. Tepelně zpracované potraviny jsou tedy méně hodnotné a pro naše zdraví škodlivé. RAW food v praxi znamená stravování se především plody ovocných stromů a keřů, zeleninou, divokými bylinami, oříšky a semínky - syrovou rostlinnou stravou. Lidé, kteří se takto stravují, se nazývají vitariáni. " zdroj: www.rawsuperfood.cz.
 
Další stránky, na kterých můžete najít plno informací o raw food jsou například www.vitarian.cz nebo www.syrova-strava.cz.

Syrové potraviny se tedy nesmí vařit, péct a smažit, ale dají se krájet, strouhat, mixovat, namáčet i sušit a vznikají tak docela zajímavá jídla.

S živou stravou jsem zatím na samém začátku a nevím, jestli někdy dál pokročím. Přechod nejde udělat ze dne na den a jsem, tak jako valná většina lidí, zvyklá na klasické jídlo. Třeba sýry by mi hodně chyběly. Taky nevím, jestli bych odolala řízkům, kterým by se ládoval zbytek rodiny. Ale chtěla bych jednou vyzkoušet být určitou dobu jen na syrové stravě, abych viděla, jestli to se mnou něco udělá. Mimo zlepšení zdraví a vitality by mělo dojít i ke zpomalení stárnutí, zlepšení kvality vlasů a pleti. No nezní to lákavě?

Takže zkouším alespoň ráno a dopoledne zvládnout jíst syrové a jde to dobře. Cítím se dobře. A hledám způsob, jak syrový jídelníček dále rozšiřovat, abych neměla hlad a chutě.



























Raw pohanková kaše s banánem

Příprava je jednoduchá a chuť dobrá. Samotná pohanka se mi zdá skoro bez chuti. V kaši cítím hlavně chuť banánu. Když si připravím dostatečné množství, což znamená plnou misku, zasytí mě až do oběda. Na svačinu si dávám ještě ovoce.

Ingredience:
  • 1 hrnek pohanky (nejlépe Šmajstrlova pohanka nebo nějaká bio)
  • 1 zralý banán
  • 1 lžíce semínek chia
  • 1 lžíce goji (kustovnice čínská)
Postup:

Večer propláchneme pohanku v sítu studenou vodou. Dáme do misky, zalijeme studenou vodou (asi jeden centimetr nad) a necháme máčet do rána. Ráno rozmixujeme ponorným mixérem (můžeme udělat i větší množství a nechat si na druhý den). Přidáme nalámaný banán, který rozmačkáme vidličkou. Dále přidáme chia a goji a vše pořádně promícháme.

Do kaše můžeme vlastně přidat jakékoli ovoce a oříšky, co komu chutná. Dá se dosladit i medem.


A tady je moje momentálně nejoblíbenější ovoce kaki, které si dávám na svačinu.

























Máte zkušenosti s raw food? Víte, co si dát nejlépe k obědu nebo k večeři? Budu ráda za každý tip!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...