čtvrtek 10. srpna 2017

Starosti se zařizováním domu snů III. - co se povedlo, nepovedlo a jak dál

Byla jsem naivní. Naivní romantická optimistka, která si myslela, že nastěhováním do domu všechny útrapy a starosti končí a nastane jen užívání. Omyl. Nastěhováním to teprve začíná.




Dokud v domě nebydlíte, těšíte se na stěhování, představujete si, jaké to bude a tlačí vás snad jen čas. Po nastěhování na vás začne tlačit realita. Každý den po probuzení až do usnutí na každém rohu narážíte na chybějící lišty, žárovky místo stylového osvětlení, prázdná místa místo nábytku, hromady věcí, které nemáte kam uložit a další známky toho, že před sebou máte stále plno práce, starostí a hodin vybírání a rozhodování. A co teprve při pohledu z okna. Zahrada připomíná měsíční krajinu a je snad lepší se ven ani nedívat.

Ale aby dnešní článek nevyzněl příliš negativně, přestěhováním do domu jsme samozřejmě získali. Mnohem více prostoru, světla, nové sousedy a v neposlední řadě také myčku a sušičku, což jsou mé nové velké kámošky a nechápu, jak jsem bez nich mohla žít.

V domě bydlíme už 4 měsíce a je načase dům, nebo alespoň některé jeho části, zhodnotit. Sepsat vlastně takovou recenzi, která by vám mohla pomoc s rozhodováním při zařizování vašeho domu nebo bytu.

Čím bych začala. Tak třeba výběrem nábytku. Velkou část nábytku, jako jsou vestavěné skříně, si necháváme vyrábět na míru. Ostatní nábytek jsme se rozhodli pořídit ve standardních obchodech typu Ikea nebo Sconto. Kamarádka mi však doporučila polský řetězec Agata meble a rozplývala se nad nabídkou, která se u nás v obchodech nevidí. Měla pravdu. V Agata meble najdete opravdu mnohem větší výběr než v našich obchodech. Koupili jsme tam rohovou sedací soupravu v neutrální tmavě šedé barvě, žluté křeslo s podnožkou, černé koženkové čalouněné židle k jídelnímu stolu a dvě černé koženkové barovky k ostrůvku v kuchyni. Nábytek jsme si nechali přivést. V Agata máme vyhlédnuté i dětské pokojíky.

Určitě musím zmínit i podlahu. Výběr podlahy byl pro nás velkým oříškem. Přece jen, podlaha se mění těžko, takže jsme si chtěli být stoprocentně jisti, že nám bude dokonale vyhovovat. Dlouhé váhání se vyplatilo, protože podlaha je pro nás perfektní a do našeho domu se skvěle hodí. Ze všech možných materiálů jsme vybrali vinyl kvůli podlahovému topení i odolnosti. Povrch není hladký, ale mírně strukturovaný, proto vypadá podlaha přirozeně, neleskne se a už několik lidí tipovalo, že jde o pravé dřevo. Odstín jsme zvažovali dlouho, já jsem chtěla spíš tmavší, manžel se držel víc světlých barev, nakonec jsme se dostali až k přírodnímu dubu. Podlaha je praktická i na údržbu a i když to s úklidem moc nepřeháním, nepřipomíná mi to do očí bijícími drobky. Na první pohled se na ní všechno ztratí.

Zatím podlahu vytírám mopem Vileda, jde to celkem snadno a rychle, ale samozřejmě uvažuji o ulehčení práce v podobě robotického mopu. Tímto nenápadně naznačuji, že bych nebyla proti otestovat nějakého vytíracího robůtka :-).

A přesouvám se do kuchyně. O barvě linky jsme nemuseli moc přemýšlet. Bílá byla jasnou volbou, pouze úzké vrchní skříňky jsou v dubovém dekoru. Za linkou jsme si nechali nalepit sklo. Všechny povrchy jsou nenáročné na údržbu.  

Výhrady mám ke chromovaným úchytkám. Jde na nich vidět každý otisk prstu a mohla bych je tak leštit denně, aby vypadaly k světu. A to se mi samozřejmě nechce, takže jsou umatlané a nevypadá to dobře. Příště bych určitě volila úchytky broušené. Také si nejsem jistá volbou dřezu. Máme tmavý grafitový dřez značky Franke. I když se ho snažím udržovat a pravidelně čistit, vodní kámen je prevít a na dřezu tvoří fleky. Možná by byl vhodnější dřez ve světlejší barvě.


Nechám vás nahlédnout i do naší koupelny, kterou nám navrhl architekt podle našich představ. Jde o jednoduchou kombinaci přírodního kamene, který doplňují bílé velkoformátové keramické obklady. Moc se mi líbí římsa nad umyvadlem, pro kterou jsme se inspirovali v několika moderních hotelových pokojích. Pod umyvadlem a po jedné straně zrcadla jsou úložné prostory, které ukrývají všechny kosmetické nezbytnosti. Na římse mám jen sbírku parfémů.

Interiér domu potřebuje stále doladit, ale bydlet už můžeme, máme na čem spát a funguje vše, co fungovat má. Bohužel úplně jinak je na tom naše zahrada. Jemně řečeno, je ve velmi neútěšném stavu. Vlastně bych ji ani zahradou nazývat neměla, protože se zahradou zatím nic společného nemá. V jedné z hromad hlíny se mi daří pěstovat šest rostlin brambor, ale to je vše. Všude jinde je jen hlína a kamení nebo plevel. Ideální by bylo upravovat zahradu zároveň se stavbou domu, ale v ideálním světě nežijeme a je úplně běžné, že na zahradu příjde řada až po nastěhování.

Naštěstí máme terasu, na které můžeme být, když je venku hezky, grilovat a v truhlících a květináčích provádět první zahradnické pokusy. Největší úspěchy jsem zaznamenala s bylinkami, kterým se krásně daří. Za menší oslavu by stály i rajčata, která dozrávají na několika keřících, i když se původně zdálo, že uschnou. Vypěstovala jsem i trochu jahod, hrášku a cibulek. Nejvíc jsem však zvědavá na úrodu brambor.


V pěstování jsem objevila zálibu a každodenní zalévání mi vůbec nevadí. Líbí se mi pozorovat, jak rostliny rostou a plody se zvětšují a zrají každým dnem. V článku, který jsem zveřejnila asi před rokem, jsem psala o permakulturní zahradě, která je přirozená a přírodní, bez velkých zásahů člověka. Tento směr se mí líbí pořád stejně. Ani taková zahrada ale není bez práce. Vyžaduje hodně pozorování, co kterým rostlinám v jaké části zahrady vyhovuje, a co jim naopak nesvědčí. Z počátku je to taková metoda pokus-omyl a bude tomu asi odpovídat i úroda. Za zkoušku to ale rozhodně stojí.

Ve zmíněném článku píšu o pracovním oblečení pro děti a manžela, ale teď vidím, že parádní pracovní kalhoty bych si zasloužila v prvé řadě já, protože to vypadá, že zahradničení bude hlavně moje doména, tak ať při okopávání záhonků vypadám k světu. Takové kalhoty musí být i velmi praktické. Mají spoustu kapes na všechny nezbytnosti a člověk se v nich nebojí padnout na kolena do hlíny.

To nejsem já, ale paní z webu Engelbert Strauss. Určitě by mi tyto kalhoty ale slušely stejně :-)

Doufám, že na vás z tohoto textu nepadla deprese, ale prostě přiznávám, že stavba a zařizování domu je velké sousto, sebere hodně sil a energie.

Máte někdo zkušenosti se stavbou, přestavbou, rekonstrukcí nebo něčím podobným? Jak jste vše zvládli? 


*článek obsahuje sponzorovaný odkaz


pondělí 17. července 2017

Velká kosmetická recenze

Tadá! Kosmetika je opět na blogu a rovnou v podobě velké recenze 10 produktů. Přečtěte si, které výrobky mě nadchly a se kterými jsem moc spokojená nebyla.

1. Přírodní pasta Ugly by nature s kokosem - 4/5

Několik přírodních past jsem už vyzkoušela, ale tahle mě opravdu překvapila, protože je černá. Obsahuje jíl a další složky, které společně tvoří tuhle čistící pastu. Pasta nepění, což je dobře, protože nechceme, aby přírodní pasta obsahovala syntetické pěnidlo, tak jako klasické pasty. Zuby vyčistí dobře a osvěží ústa. Jílové složení však stále nepředčilo pasty Urtekram, které mám nejraději.

2. Tužící cukrový sprey na vlasy Bed Head - 2/5

Sprej moc pěkně voní a vlasy dokáže načechrat a vytvořit mokrý vzhled, ale efekt má příliš krátké trvání. Znovu bych si tento cukrový sprej nekoupila.


Tento kondicionér mám moc ráda. Vyhovuje mi dávkování pomocí pumpičky. Je přírodní, bez silikonů, takže nedokáže vlasy úplně uhladit, ale umí je pěkně zjemnit. Mým vlasům vyhovuje. Pozitivní je i to, že balení vydrží velmi dlouho. Pořídila bych si ho znovu.



Nevím, jestli je to náhoda, ale všechny výrobky od Kneipp, které mi padly do ruky, byly dokonalé. Stejně tak je to i u tohoto mléka. V sadě k němu je i sprchový gel, který voní fantasticky, nevysušuje a vůně vydrží dlouho na pokožce i v koupelně.


V případě tohoto deodorantu mám naprosto smíšené pocity. Je přírodní a kupodivu funguje velmi dobře. Ale! Ve složení má oleje, které se otiskují na oblečení, takže když máte třeba červené triko, v podpaží se vytvoří viditelná mastná skvrna, což nechcete. Za mě tedy ne, bohužel :-(. 

 

6.  100% francouzský zelený jíl Saloos - 5/5

Zelený jíl je čistě přírodní namletá hornina s vysokým obsahem minerálů, které pleť hydratují a hlavně vytahují nečistoty a toxiny. Pleť pak působí zdravějším a mladším dojmem. Smícháním jílu s trochou vody si snadno vytvoříte pleťovou masku, kterou necháte působit. Jíl můžete také nasypat do koupele a pročistit si pokožku celého těla. Jíl se mi neosvědčil jako prostředek na mytí vlasů, ale někdo si ho místo šampónu velmi chválí, tak vyzkoušejte.

7. Rtěnka Chubby stick Clinique - 5/5

Pokud jste tuto legendární barvičku na rty dosud nevyzkoušeli, je načase to napravit. Barvy jsou syté jako u rtěnky, ale rty nejsou vysušené, jako tu často se rtěnkami bývá. Takže za mě velká spokojenost. 


Krémy od Havlíka nemají chybu. Ani Krásná paní není výjimkou. Dobře se nanáší, vstřebává a hydratuje. Má čistě přírodní složení. Vše na jedničku.

9. Havlíkův přírodní zázrak - 5/5

Mám už druhé balení a přicházím mu na chuť stále více a více. Obsahuje samé vzácné přírodní ingredience a krásně voní. Používám ho občas - jako balzám na rty nebo oční krém. Koupila bych si ho znovu, nejraději největší balení.

10. Baliste suchý šampón - 5/5

Kosmetická první pomoc a must have pro všechny, kteří občas zapomenou na stav svých vlasů a nemají možnost si je rychle umýt. Než abych se ukázala s masnými vlasy, to si je raději stáhnu do drdůlku. Tento sprej si ale s nemytými vlasy parádně poradí a během chvilky vám vytvoří svěží účes, který vydrží přibližně půl dne. Vlasy si většinou hlídám, ale tento sprej mi už několikrát zachránil reputaci. Skvělá věcička!

A to je pro tentokrát vše. Už mám několik dalších skvělých kosmetických produktů, o kterých vám musím napsat. Tak příště!

Máte zkušenosti s některými z těchto výrobků? Napište do komentáře!

pátek 9. června 2017

Můj super batoh Dakine Garden Hulla

Vždycky jsem si říkala, že ze mě nebude taková ta mamina s batohem, umaštěnými vlasy a vytahaným trikem. A vidíte? Je tady změna - mám batoh!

Už to prostě nešlo. Jedno dítě, druhé dítě, třetí dítě a k tomu ještě tašku. Pořád někam vyrážíme, většinou na koloběžce, takže batoh je jediná možnost, jak mít všechny věci u sebe a mít volné ruce. Ale když batoh, tak pořádný!

Měla jsem takového starého chcípáčka s jednou velkou kapsou, ve které se vše ztratilo jako v černé díře, a malou kapsičkou, do které se vešly nanejvýš klíče a mobil. Postranní kapsa na lahve žádná. A to mě přivádělo k šílenství. Když už jsem byla připravena vyrazit na další kus cesty na koloběžce, tak se nějaké dítě ozvalo - mamííí, já mám žízeň. A zase sundávat batoh a hledat lahev v černé díře. Peklo. Na takové věci je život příliš krátký a krásný. Takže bylo rozhodnuto, chce to nový batoh.

Vybírala jsem důkladně. Chtěla jsem, aby můj nový batoh měl objem 20 litrů, více kapes, pevná záda, postranní kapsy na lahve a taky aby byl nádherný. Našla jsem přesně takový. Seznamte se s mým batohem od Dakine!




Jak se vám líbí? Máte taky svůj super batoh, na který nedáte dopustit?



čtvrtek 4. května 2017

Můj eko objev! Povoskované obaly na svačinu a potraviny EcoEasy Wrap

Ještě nedávno jsem dcerce balila školní svačiny do alobalu a měla jsem při tom nepříjemný pocit, jak to popsat, takový neekologický. Naštěstí jsem objevila opakovaně použitelné, povoskované obaly EcoEasy Wrap.

Velký balíček ukrývá svačinu, obsah druhého balíčku se mi vykouřil z paměti :-).




 
Z obalů EcoEasy Wrap jsem vážně nadšená. Přiznávám, že jsem moc nevěřila, že povoskovaná látka může zvládnout každodenní používání. Omyl! Zvládá to perfektně. Mám chuť vychrlit na vás nekonečné množství superlativ, ale zkusím být stručná a vypíchnu to nejdůležitější.

Improvizovaná miska na cokoli, perfektně funkční. Po rozbalení svačiny se z obalu rázem stává pěkné prostírání.
  • Obaly jsou omyvatelné studenou vodou (Oplachovala jsem je už i teplou a čistila houbičkou s jarem a nic se jim nestalo, ale to dělejte jen na vlastní nebezpečí, přece jen - vosk po zahřátí měkne. :-) 
  • Drží tvar, svačina se nerozbaluje.
  • Povrch se neláme, je pružný a ohebný.
  • Do obalů můžete zabalit nejen svačinu, ale cokoli jiného. Sýr, kousek bábovky, banán... Zabalené potraviny můžete klidně takto uchovávat v lednici, obalům chlad nevadí.
  • Krásně voní po včelím vosku a od potravin nenačichnou.
  • Měly by vydržet použitelné minimálně rok.
  • Co mám obaly, alobal leží smutný v šuplíku.

Mám doma obaly dva. Jeden čtvercový velký, do kterého balím svačinu. Druhý kulatý menší, který nejčastěji využívám k zabalení zbytku okurky, uheráku, zakrytí lahve nebo nedojedeného jogurtu. Plánuju pořídit si ještě minimálně jeden další obal, a to velký kulatý k zakrytí mísy nebo třeba nepečeného dortu, který často dělám. 

Zakrytí kelímku.

Hádejte, co se skrývá uvnitř!











 
Na internetu najdete návod na DIY výrobu takových obalů. V návodu je pouze plátno a vosk. Do domácí výroby se mi pouštět nechce a tuším, že by výsledek nebyl podle očekávání, a navíc ani nevěřím, že by jen vosk stačil. Obaly EcoEasy Wrap totiž obsahují ještě pryskyřici a jojobový olej.

Nakonec moje oblíbené využití.
  
Máte zájem o další informace nebo si chcete obaly EcoEasy Wrap rovnou koupit? Pak klikněte zde a dostanete se přímo do e-shopu www.lovingnature.cz.

Co říkáte na povoskované obaly? Zaujaly vás nebo zůstanete u klasiky - sáčků, potravinové fólie a alobalu?


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...