Nedávno jsem si povídala s jedním člověkem a musela jsem pak přemýšlet nad zajímavou věcí. A to, jakým způsobem se v životě rozhodujeme a jak si dokážeme plnit svá přání.
Nemyslím teď drahá auta nebo cesty kolem světa, ale věci běžného života. Třeba nákup nových šatů. Na první pohled dokonalé krásné bílé šatičky úžasného střihu. Ale bílá je nepraktická, budou hned špinavé, a nejsou moc odvážné? A tak nakonec výběr padne na šaty béžové, obyčejnější, nevýraznější a praktičtější. A to samé se děje při výběru nového křesla, povlečení, školy, zaměstnání a třeba i partnera.
Vždy nezvolíme to, co
skutečně chceme. Ale rozhodneme se pro
průměrnou osvědčenou variantu, všeobecně pokládanou za dobrou. Dáme na "dobře" míněné rady našeho okolí nebo, a to je ta horší verze, od plnění svých snů se dokážeme odradit sami, bez cití pomoci. Neděláme tak vyloženě špatná rozhodnutí, ale vyhýbáme se tomu, co je pro nás nejlepší. Je to nedostatkem sebevědomí? Nedůvěra ve schopnost si své touhy splnit? Myslíme si, že jsou naše přání až moc velkolepá, výstřední a nedosažitelná?
A jak se rozhoduji já? Jdu si za svým ideálem nebo volím uspokojivý průměr? Mám tendenci být ten druhý typ, ale bojuju s tím, většinou úspěšně, a dělá mi to radost:-) A co vy?
Nemyslím teď drahá auta nebo cesty kolem světa, ale věci běžného života. Třeba nákup nových šatů. Na první pohled dokonalé krásné bílé šatičky úžasného střihu. Ale bílá je nepraktická, budou hned špinavé, a nejsou moc odvážné? A tak nakonec výběr padne na šaty béžové, obyčejnější, nevýraznější a praktičtější. A to samé se děje při výběru nového křesla, povlečení, školy, zaměstnání a třeba i partnera.
A jak se rozhoduji já? Jdu si za svým ideálem nebo volím uspokojivý průměr? Mám tendenci být ten druhý typ, ale bojuju s tím, většinou úspěšně, a dělá mi to radost:-) A co vy?
Celé odpoledne nad tím přemýšlím a myslím, že jsem si vždycky šla za svým a prosadila si svůj názor na výběr partnera, školy atd. Samozřejmě jsem si nikdy nebyla jistá, jestli je můj výběr správný, ale vždy jsem si řekla, že za současné situace a nabytých vědomostí dělám nejlepší rozhodnutí. Nemá smysl si to zpětně vyčítat, protože když to rozhodnutí je špatné, ukáže to až čas a cestovat zpět v čase bohužel ještě nejde.
OdpovědětVymazatSpíš jsem byla vždy ovlivněna ve své volbě celkovou životní situací, jako jsou peníze, věk apod.
těžko říct jak jsem na tom já... často chci sáhnout a dostat ideál ale vždy mám plán B v podobě toho průměrného, ten použiju, když selžu, odrazím se od toho a jedu zas za těmi opravdovými cíli :)
OdpovědětVymazatJéé...tohle je moc hezkej blog a hezkej článek. Naprosto výstižný, lehce stravitelný a chytrý. A jak já na tom jsem - jak kdy. V každém odvětví života to mám asi jinak. Občas se spokojím s průměrem, občas ne. Ale šla bych jedině do bílých šatů:-)
OdpovědětVymazatDíky! To mě těší - ta pochvala, i to že by si šla do bílých!:-)
Vymazat