Výchova manželů v Čechách

Opravdu by mě zajímal váš názor na tohle téma. Nedávno jsem narazila na diskusi, kde se řešilo, jak se manželé (ne)podílejí na péči o domácnost a děti. Četla jsem se zaujetím a nakonec jsem se i velmi zasmála.

Většinu diskutujících tvořily zoufalé manželky, jejich manželé považují chození do zaměstnání a přinášení výplaty za maximum a domácí práce i starost o děti do svých povinností nezahrnují. Menší skupinou v diskusi byly provokativně se chlubící manželky, jejich manželé hned po návratu z práce radostně uklízí a kdyby měli mléčné žlázy, tak v noci nejen k dětem vstávají, ale i kojí. V zanedbatelné menšině byly ty ženy, které mají sice na starosti samy celou domácnost a děti, ale vyhovuje jim to. A u komentáře jedné z nich jsem musela přestat číst, protože se mi oči zalily slzami, smíchem. "Já jsem svou roli přijala dobře. Nevím, co bych si myslela, kdyby začal mýt nádobí. To by se u mě asi shodil." Já naopak manželovi říkám, od té doby, co máme děti, že mě nejvíc vzruší, když ho vidím uklízet:-) Mírná nadsázka, ale v jádru velká pravda. Množství síly není nekonečné a čím víc toho zastane on, tím víc mě zůstane energie na další věci.

Ideál

Je jasné, že na roli muže v domácnosti se názory různí stát od státu a hlavně od rodiny k rodině. Naštěstí v dnešní době už je docela běžné, že se muž podílí na úklidu. Ale v některých rodinách se pořád pěstuje ten zastaralý koncept, že muž je živitel, nemusí doma nic dělat a žena patří do kuchyně. Jako takhle. Pokud nejsou děti, tak, co si pamatuju, ta domácnost moc nevyžaduje. Ale s dětma, obzvláště těma velmi aktivníma a nespavýma, se vše mění. I když myslím, že na mateřské to pořád jde, aby byla valná většina domácích prací na ženě. Odhaduju, že nejkritičtější musí být návrat ženy do práce. Což by při nezapojení muže znamenalo po dni v práci nastoupit druhou směnu s dětma a domácností. A to už se vážně nedá. Jak se říká, sterého psa novým kouskům nenaučíš, takže jediná možnost je vychovávat dobré manžely už od dětství. Nepusluhovat, mamahotel zavřít co nejdříve a naučit, že domácí práce jsou úplně běžné činnosti, jako třeba čištění zubů. Někde jsem četla, že hlavním úkolem muže je to, aby jeho žena byla šťastná. Což si myslím, že je úplně geniální poučka. Muži se totiž tahle snaha pak několikanásobně vrátí. A jsou šťastní všichni.

Realita:-)

Teď mych měla prásknout, jak to funguje u nás. Někdy líp, někdy hůř, ale řekla bych, že jsme se naučili sladit, a můj a manželův podíl na domácnosti a péči o děti do sebe zapadá jako puzzle a tvoří tak uspokojivý celek. Nejvíc jsme bojovali na poli brzkého ranního vstávání s dětmi. Nevyhrála jsem, ale vynahradila jsem si to zase jinde. Moc oceňuju, že manžel umí vařit, líp než já, takže o víkendu se většinou ke sporáku staví on. A myslím, že je to navíc i velmi výchovné pro děti, když vidí, že tatínek uvaří a maminka jen sedí a čaká, až ji jídlo přistane na talíři.

A jak to vidíte vy, milé čtenářky? Díváte se při výběru budoucího manžela i na to, jaký má názor na úlohu muže a ženy v domácnosti a v budoucí rodině? Řekla bych, že je to sakra důležité kritérium.