K čemu opravdu potřebuju svého muže

Asi je všem jasné, k čemu ženy potřebují muže a manžely. Ano, tušíte dobře, slovo na pět písmen. To, co dělá život krásnějším a bez čeho se neobejdeme. Jasně, jsou to prachy! Nebo spíš láska?

Jasně, že láska. A vše, co k ní patří. Ale penězům taky křivdit nebudeme, to ne. Pokud se muž na čas ztratí z dosahu, láska může celkem dobře fungovat i na dálku. Ale jsou tady jisté situace, tedy alespoň u mě, se kterými si sama neporadím a chce se mi křičet: Už se vrať domů!

K čemu tedy svého muže tak nutně potřebuju a s čím si neumím poradit, když je pár dní pryč?

• Vyhazování hmyzu z bytu

Určitě nebudu sama, kdo nemá rád hmyz. Hlavně ty létající třepotavé odrůdy, které se pohybují nepředvídatelnými směry a mlátí ssebou o všechno možné. Patří k nim hlavně velcí komáři a můry. Nemůžu s nimi být v jedné místosti. Pak taky různé housenky a podivní červíci. Ale zabíjet je nechci, nejlépe vynést pryč. Když jsem sama doma, tak jsou hmyzí vetřelci fakt problém a moje řešení bývají dost zajímavá. Věděli jste třeba, že je můra schopna v pohodě přežít přiklopená pod skleničkou dva dny?

• Zahánění zlých duchů

Na ukládání se do prázdné postele ve ztichlém bytě si nikdy úplně nezvyknu. To najednou slyším různé zvuky, vidím stíny a cítím podivné závany vzduchu. Tu něco lupne v kuchyni, zašustí v obýváku nebo zahouká v koupelně. Klidně by se mohlo zdát, že se k nám vloupal zloděj a plíží se bytem. Což jako samozřejmě vím, že není pravda, protože jsem preventivně nechala klíče v zámku a na rohožku jsem položila manželovy boty. Taky už moje představivost není tak divoká. Byly doby, kdy jsem stín stromu v okně považovala za upíra, stojícího na římse a přemýšlejícího, jak se dostat dovnitř.

• Navracení elektroniky zpět do života

Považuju se za celkem normálně inteligentního tvora, ale technický typ nejsem. Jsou věty, kterými mě můj muž dokáže zaručeně naštvat (a on to ví). Patří k nim - měla by sis přeinstalovat počítač. Nebo - tak si vyměň kártridž (v tiskárně). To je jako by chtěl, abych sestrojila vesmírnou loď. Zákon schválnosti pracuje spolehlivě, protože se všechna ta elektronická hejblata začnou kazit právě, když jsem sama doma. Nebo se přičiní ostatní členové domácnosti, když se jedním malým boubelatým prstíkem dotknout ovladače k setoboxu a rozhasí celé nastavení. A to dokáží i s počítačem, iPadem nebo centrálním topením. Fakt nechápu.

• Vynášení tříděného odpadu

My, jako uvědomělí občané, samozřejmě třídíme odpad. Pro papír, sklo a plasty máme vyhrazena místa, kam odpad ukládáme. A ono se to kupí a kupí, až to dojde do bodu maxima, kdy to začne padat a musí se s tím hned do kontejneru, jinak by nás to snad zavalilo. A takový čas přijde, jak jinak, když je manžel pryč. Jasně, že bych si to mohla vynést sama, ale jaksi nemám čím, když venku držím každou rukou jedno dítě. Jedině na hlavě možná, jako africká žena. Budu to muset nacvičit.

A dál?

Takže není pochyb, že můj muž je nenahraditelný a já nejsem žádná emancipovaná žena, která si poradí úplně se vším. Pokud byste měly v okolí nějakého muže, který ještě nenašel své uplatnění, tak tady je několik tipů, jak by se mohl realizovat. Jo, jasně, sranda. Ale vsadila bych se, že minimálně držák na ručník občas zkouší každý chlap.

Jak jste na tom vy? Poradíte si vždy se vším nebo jste podobný případ, jako já?