Co se jinam nevešlo II.

Moji milí čtenáři, mám tolik nápadů na články a tak málo času. Vše si ale zapisuju a postupně se koncepty prokousávám. Teď jen několik fotek, hlavně z posledního měsíce.

Zleva do prava:

Úžasný dortík a latté v mé oblíbené rožnovské kavárničce.

Moje balení se do hotelu Horal a Luhačovic, o kterých jsem nedávno psala.

Rozpůlená cuketa, vydlabaná, naplněná mletým masem osmaženým na cibulce, s provensálským kořením, zapačené v troubě - nemá chybu!

Takové smrky jsme objímali v Beskydech.

Pozdrav z koupaliště Riviéra v Brně.

Moje odpolední frapé, když byla ta vedra.

Fotka pro článek o mých balzámech na rty. Bohužel jsem se k němu ještě nedostala.

Žlutý meloun, který mám snad ještě radši, než ten vodní červený.

Just me:-)

Přeju vám krásný poslední prázdninový víkend!

Oblíbené věci: srpen

Je konec měsíce a čas na pravidelný přehled mých oblíbenců. Bohužel je tady i konec léta, který přišel nějak rychle, zdá se mi.

Začnu s nekosmetickou záležitostí, schovávající se na fotce v pozadí. Objevila jsem časopis Moje psychologie. Moje mamka má předplatné, takže jsem si několik starších čísel půjčila a přečetla je od začátku až do konce. Články jsou pro mě moc zajímavé a poučné. Dočetla jsem se třeba, že pocit štěstí buď máme nebo nemáme v genech, jak ze svého dítěte nevychovat neschopné nesamostatné stvoření nebo jak probíhá terapie tmou. V časopise jsou i kosmetické a módní tipy, recepty, inspirace pro bydlení nebo cestování.

První lahvičkou zleva je regenerační obličejový olej Carotino od Nobilis Tilia, který testuju a chystám se na sepsání recenze. Hádáte správně - bude pozitivní.

Další věcí, která se mi v srpnu velmi osvědčila, je deo sprej značky Just. Protože v srpnu bylo opravdu horko, sprej prošel zatěžkávací zkouškou. Ráno jsem ho nastříkala do podpaží, které vydrželo voňavé až do večera. Takové účinky jsem zatím u jiného výrobku proti pocení nezažila. Vůně je příjemná, i když hned po použití je dost cítit alkohol. Složení je přírodní, bez aluminiových solí, což mě zujalo a nevěřila jsem, že se bez nich účinný přípravek obejde. Protože jsem lahvičku dostala od mamky, nevím, kde se dá sehnat. Tady je alespoň odkaz www.just.cz.

O šampónu na suché vlasy Born to Bio jsem už oslavnou recenzi psala (zde) a vypadá to, že mě jen tak neomrzí.

Chválu na balzámy na rty Crazy Rumors jste mohli číst už v mnoha mých článcích. Toto je příchuť peprmint a ananas - velmi povedená!

Poslední dobou mám trochu suché ruce (nechci je vidět v zimě). Sáhla jsem po krému od Vichy a jsem s ním fakt spokojená. Jemně voní, ruce po něm nejsou mastné, jen příjemně zvláčněné.

V horkých dnech líčení moc nedávám, ale tuhle rtěnku Grand Rouge od Yves Rocher jsem si fakt oblíbila. Má světle růžovou barvu a ucházející výdrž. Její vůně mi připomíná, jak jsem byla malá holka a půjčovala jsem si rtěnky od mamky - přesně takovou vůni měly.

A na závěr jedna písnička, která mě zaujala. Videoklip je podle mě až moc ujetý, líbí se mi jen ten zvuk. Si říkám, jak ta Hannah Montana vyrostla:-)

Znáte něco z mého srpnového top výběru? Jaké byly vaše oblíbené výrobky pro tento měsíc?

Back to work: příprava na pohovor

V tomto období je aktuální spíš návrat do školy, ale na mě začal pomalu dotírat návrat do práce. Příští týden mě čeká pracovní pohovor - přemýšlím, co budu říkat a co si vezmu na sebe.

Na mateřské jsem už čtyři roky. Za tu dobu firma, ve které jsem pracovala a kde mi stále drží místo, stihla změnit vlastníka a přejmenovat se, přestěhovat a šéf mého oddělení se změnil taky. Před mým návratem mě chce poznat a zjistit, jak moc jsem doma zdegenerovala. Pojmeme to tedy jako příjmací pohovor, při kterém se mám představit a rozpovídat se o všem, co všechno jsem ve své práci prováděla - v angličtině. Musím si to předem trochu nacvičit, ať tam pak nevařím z vody, jak se říká. Mám pocit, že jsem všechno zapoměla a i ta moje angličtina je na horší úrovni. Několik let nemluvení udělá své. Zaměstnavatele by neměly zajímat děti, rodinný stav, vyznání a další intimnosti, jediné o co se má starat je to, jaký je kdo pracant. Takže budu povídat o svých pracovních zkušenostech a připravím si i pár otázek. Musím se přepnout z módu "děti a domácnost" do "pracující ženy". Nesmím říkat "jo" a "jasně", ale "ano" a "samozřejmně". Snadné to nebude.

Důležité je udělat dobrý dojem nejen geniálním slovním projevem, dokonalou řečí těla, ale i celkovým vzhledem. Ještě nevím přesně, co si vezmu na sebe, ale určitě něco decentnějšího a hlavně abych se v tom cítila dobře. Make-up spíš jemnější a stáhnuté vlasy.

Do práce bych měla nastoupit až příští rok v květnu. Teď je to pro mě daleká budoucnost, mám pocit, že do té doby můžu ješpě porodit další tři děti, přestěhovat se na druhou stranu zeměkoule nebo rozjet prosperující firmu, ale čas letí a je dobré mít zadní vrátka v podobě teplého kancelářského místečka. Pracovat ve velké zahraniční firmě má výhody v podobě jisté práce, zajímavých zkušeností a zaměstnaneckých výhod. Na druhou stranu se očekává vysoké pracovní nasazení a přesčasy. Jak to skloubit se dvěmi malými dětmi, zatím nevím.

Vtipy u mě jdou jedním uchem tam, druhým ven, ale tyhle zaměstnanecké jsem si zapamatovala, protože prostě sedí:

Jeden ze zaměstnanců už třetí den přichází do práce v deset a odchází ve tři. Kolegům už je to divné a ptají se, co se děje. Odpovídá: "Čerpám dovolenou".

.........

"Šéfe, chtěl bych přidat." "Tak přidejte, přidejte."

 .........

Mladý a starý zaměstnanec jdou spolu do zaměstnání:
Mladý - kupa prezentací, notebook, dva mobily, iPod, tři čipové karty na krku, kufřík plný DVD, CD, USB atd. Starý - uvolněný, jen igelitka s jablkem a jogurtem.
Mladý říká s obdivem: "No, po tolika letech práce to máte všechno v hlavě, že?"
"Ne, pane kolego, u prdele." 

 Ať už se chystáte zpátky do školy nebo do práce, přeji vám šťastné vykročení!

Luhačovice - místo kde se zastavil čas

Jak jsem slíbila, je tady článek o druhé části mé krátké dovolenky. Z hotelu Horal v Beskydech jsme se přesunuli do lázeňského města Luhačovic. Můj muž trávil dny prací, ale já jsem si mohla užívat!

Když jsem se dozvěděla, že můžu mého muže doprovázet do Luhačovic, byla jsem nadšená. Tohle městečko prostě miluju. Jako dítě jsem tam jezdívala s rodičema na výlety a víceméně je to tam pořád stejné. Při návštěvě tohoto místa mě vždy zaplaví pocit pohody a nostalgie. Luhačovice mají svou vlastní nenapodobitelnou originalitu. První zmínky o léčivých pramenech spadají až někam do 17. století, ale nejhezčí budovy a hlavní podoba lázní začala vznikat začátkem 20. století a za první republiky. Luhačovice "zdobí" i několik komunistických staveb. Celkový dojem bych nazvala jako prvorepublikově-komunistické retro, které se už nikdy nezmění. A to je dobře, mít možnost se v této uspěchané době tak trochu zastavit v čase.

Sachr a latté v kavárně Myslivna; lázenský outfit v hotelovém pokoji

Do Luhačovic jsme dorazili v úterý v podvečer a odjížděli ve čtvrtek odpoledne. Můj plán na celou dobu byl jasný a jednoduchý - posedávat po kavárnách, číst na lavičkách, brouzdat po obchodech, ochutnávat lázeňské oplatky, napájet se léčivými prameny a jen tak se poflakovat. A musím se pochválit, že jsem plán splnila ve všech bodech.

První večer jsem vzala mého muže na krátkou obhlídku hlavních luhačovických pamětihodností. Už jsem tam strávila několik víkendů, mám to tam projité křížem krážem, takže se považuju tak trochu za znalce:-) I když by můj muž raději létal někde na padáku, trpělivě a se zájmem poslouchal můj nadšený výklad a pak jsme tu dávku informací šli zajíst a zapít do restaurace Racek. Mají velký výběr vín, dobré jídlo, personál je velmi příjemný a prostředí je opravdu stylové. Dala jsem si penne s kuřecím, špenátem a smetanovou omáčkou a můj muž si pochutnal na restovaných husích játrech s hranolkama. Teď v srpnu se tam každý večer od sedmi večer tancuje. V Luhačovicích se tančí na hodně místech, tak pokud se rádi vlníte v rytmu hudby, určitě si přijdete na své.

Pramen Dr. Štastného; budova Vincentky; Ottovka

První den dopoledne jsem měla v plánu projít obchody, nakoupit zásobu lázeňských oplatek, nějaké dárky a všechny úlovky si pak zanést zpátky na hotel. Koupila jsem plno drobností, ale z oblečení bych si pro sebe nevybrala. Obchody jsou buď vietnamské nebo nabízející až teatrální eleganci, v podstatě nic mezi tím. A když už se mi něco líbilo, tak to bylo třikrát dražší, než podobná věc někde C&A nebo H&M.

Odpoledne jsem vyhradila pouze procházkám, objevování dosud neznámých krás Luhačovic a odpočinku. Počasí mi naštěstí přálo, takže jsem se mohla procházet krásným parkem, popíjet minerálky, sedět na lavičce a číst si časopis. Samozřejmě jsem si v kavárně dala kávu a zákusek, za celou dobu třikrát. Můžu doporučit cukrárnu na Náměstí 25. října. Vypadá sice spíš obyčejně, ale stačí jeden pohled na nabídků dortů a nejde odolat.

V Luhačovicích vždy znovu a znovu obdivuju historické hotely. Nejkrásnější je podle mě Jurkovičův dům, který má čtyři hvězdičky a stojí přímo na Lázeňském náměstí. Patří k těm nejdražším v Luhačovicích. A protože jsem v něm byla už dvakrát ubytovaná, tak můžu potvrdit, že oprávněně. Uvnitř hotelu je bazén s vířivkou a v hotelu se provádějí lázeňské procedury. Pokoje a celý interiér hotelu je vyveden v tomto zajímavém lidovém stylu, který je typický pro celé město. 

Zleva: hotel Palace; Společenský dům; hotel Jestřábí; hotel Dům Bedřicha Smetany

Další mou hotelovou láskou je hotel Palace, který je taky čtyřhvězdičkový. Úplně z něj dýchá atmosféra první republiky. Jednou jsem v něm byla na víkend a moc se mi tam líbilo. Nabízí taky lázeňské procedury. 

Hotel Společenský dům je taky přímo na Lázeňském náměstí. Konají se v něm různé kulturní akce. Ubytovaná jsem v něm nikdy nebyla, protože mám ráda koupelnu a záchod přímo na pokoji a pokoje v tomto hotelu jsou bez příslušenství. Ale až budu chtít zažít opravdový návrat do starých časů, tak si tam pokoj zamluvím.

V hotelu Jestřábí, který je na konci lázeňského parku, jsem byla taky jednou krátce ubytovaná. Patří opět do skupiny těch dražších, ale řekla bych, že z venku vypadá lepší, než ve skutečnosti je. Nezaujal mě a už bych v něm znovu ubytovaná být nemusela.

Dalším hotelem z Lázeňského parku je Dům Bedřicha Smetany, který se mi moc líbí a pevně doufám, že v něm někdy pár nocí pobydu.

Tak jsem vám ukázala, jaké jsou v Luhačovicích krásné hotely a můžu jen suše konstatovat, že my jsme tentokrát bydleli v tomhle. Hotel Krystal se nachází na hlavní Masarykově ulici, kde je plno obchodů a to byl taky jeden z důvodů, proč jsme si ho vybrali. Na webových stránkách vypadal docela dobře. Skutečnost pak byla ale už o něco horší. Recepce nám připomínala bar druhé cenové kategorie. Personál také nebyl zrovna profesionální, restaurace měla mírně zatuchlý odér a ke snídani podávali hnusný džus - asi z prášku. Ale pokoj byl pěkný, čistý a útulný. V koupelně jsme měli dokonce vanu. Hotel má v nabídce služeb wellness centrum, ale vše se musí objednávat alespoň den předem. Jedna sauna a whirpoolka podle mě není wellness. Možná jen tak naoko. Celkově na mě hotel zapůsobil tak, že se divím, kde vzal všechny ty čtyři hvězdičky. Já bych mu jednu nelítostně sloupla, když jej srovnám třeba s Jurkovičovým domem nebo Palacem, které mají taky čtyři hvězdy. Myslím, že za tu cenu se dá v Luhačovicích najít lepší ubytování. Takže - never ever.

A poslední, co vám z mé luhačovické dovči ukážu, je obraz, do kterého jsem se úplně zamilovala. Má název Romance a autorem je ruský malíř Leonid Pronchenko. Zatím jsem nesehnala sponzora, takže pokud máte volných 28 800 Kč, tak mi jej můžete koupit:-)

Druhý a poslední den už jsem měla vše prohlédnuté a skoro jsem nevěděla, kam se vrtnout. Nejsem zvyklá mít takové kvantum volného času. Řeknu vám, není to lehké, strávit volný den nějak smysluplně, aby člověk neměl pocit, že se propadne v časoprostoru. I to, že celé dny můj můž pracoval a já byla sama, mi až tak úplně neprospívalo. Já jsem totiž typický sdílecí typ a když něco neprožiju s někým, jako by to skoro ani nebylo. Naštěstí jsem mu pak večer mohla popsat každý svůj krok. Kdybych tam měla být týden sama, tak buď začnu trpět samomluvou nebo oslovuju náhodné kolemjdoucí. Nebo bych si třetí den zvykla a začala si tu samotu užívat? Kdo ví. Každopádně je skvělé občas vyrazit někam pryč od každodenního stereotypu. S takovými dovolenkovými vsuvkami se pak ty všední dny lépe zvládají.

Taky si občas dopřáváte krátké dovolené a výlety? A jak se vám líbí Luhačovice?