Zobrazují se příspěvky se štítkemtipy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtipy. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 12. listopadu 2015

10 zásad šetrné hospodyňky

Hned na začátku se musím vymezit k výrazu hospodyňka. Být hospodyňkou se necítím, ale ve skutečnosti jí bohužel jsem. Tato role mi byla přidělena, prý mám pro ni momentálně nejlepší předpoklady.

 

U nás doma teď není pro domácí práce nikdo vhodnější, než jsem já. Ostatní jsou moc zaneprázdnění, moc malí nebo moc líní, proto se o domácnost starám převážně já. Za ty roky jsem si vytvořila několik zásad, kterých se držím. Snažím se být hlavně šetrná. A k čemu? Hlavně k sobě. Taky k životnímu prostředí a k rodinnému rozpočtu.


Asi se najde pár lidí, které domácí práce baví. Já se k nim nepočítám. Domácí práce patří k těm nešťastným činnostem, jejich vykonávání jde znát, až když je přestanete dělat. Nebo na druhou stranu, pokud je děláte až extrémně dokonale. Tak, že se všechno nesnesitelně blýská až je potřeba nasadit sluneční brýle. Moje výkonnost v domácnosti se pohybuje někde kolem středu. Uklízím pravidelně, aby se špína nestihla usazovat a někde v koutě se nezabydlela rodinka potkanů, ale nepřeháním to. Pokud by měl být u nás neustále dokonalý pořádek (při třech malých dětech), nedělám nic jiného, než že uklízím, a to i v noci. Tím pádem moje práce vidět není. Někdy se mi zdá, že ostatní členové rodiny mají pocit, že se čisté ponožky samy rodí ve skříni, záchod se myje pouhým spláchnutím, podlaha má samočistící funkci a prach se našemu bytu vyhýbá obloukem. 


Tady je mých deset tipů pro šetrnou domácnost:

1.  Uklízím, jen když se mi chce

Asi si říkáte, že to byste pak neuklízeli nikdy. Samozřejmě občas se člověk překonat musí. Ale snažím se řídit tím, hlavně v případě velkých úklidů, jako je třeba mytí oken, že se člověk nemá příliš přemáhat, když to není vyloženě nutné. Pokud jsem unavená, chybí mi energie a na uklízení nemám ani pomyšlení, chvíli počkám, udělám si kafe, naberu sílu a ten elán příjde. Pak mi jde práce skvěle od ruky a mám vše rychle hotové. Pokud bych se nutila, šlo by mi to hůř a nestálo by to za nic.

2.  Používím univerzální ekologický čistič

Zjistila jsem, že je úplně zbytečné mít několik speciálních čističů.  Stačí jeden dobrý, u mě už jedině ekologický, univerzální čistič. Dlouho jsem používala univerzální čistič pro domácnost Yellow&Blue a teď zkouším univerzální čistič BioD, který je dokonce dezinfekční. Je hodně koncentrovaný, lahev vydrží dlouho, čistí skvěle. Neobsahuje fosfáty, ropné deriváty, konzervanty, enzymy, ani umělé vůně. Používám ho na podlahy, okna, obklady, dveře, prostě všechno.

3.  Vodní kámen odstraňuju octem

Vodní kámen, to je prevít. Já s ním bojuju s pomocí obyčejného levného octa. Třeba pračku čistím tak, že jednou za měsíc naliju do bubnu i do přihrádky na prášek celkem jeden litr octa a pustím program s nejvyšší teplotou. Pračku tak zbavím usazenin a nepříjemného zatuchlého odéru. Peru totiž každý den a když na očistu zapomenu, tak se to pak projeví sníženou účinností praní. Rychlovarnou konvici ocet taky krásně vyčistí. Stačí nalít ocet s vodou v poměru 1:1 a provařit, třeba i několikrát.


4.  Nádobí myju ekologickým přípravkem

Ná nádobí si vybírám vždy ekologický prostředek. Příjde mi to lepší, protože přece z nádobí pak jíme, takže na něm nechci zbytky žádné chemie. Teď už mám po několikáté "jar" Feel eco a jsem s ním moc spokojená.



5.  Na větší špínu beru pomerančový čistič, je nejlepší 

Doma už mám několikáté balení. Používám ho ředěný i neředěný. Je perfektní na zašlou špínu a mastné fleky. Po nastěhování do nového bytu jsem potřebovala vyčistit dveře a viděla jsem, jak špína jednoduše stéká pryč. Je to takový malý zázrak. Používám ho i na skvrny na koberci nebo mytí kuchyňské linky, na které jsou ochmataná nebo zamaštěná místa. Pomerančový čistič nepotřebuju denně, ale v arzenálu úklidových pomůcek má své nezastupitelné místo.


6.  Hledám ideální ekologický prací prostředek

S pracími prostředky mám poslední dobou trochu problém. Dlouho jsem používala různé ekologické prací gely, vyráběla jsem si i domácí gel na praní - mýdlový sliz, ale začala jsem mít pocit, že prádlo není vyprané tak, jak bych si představovala a někdy, hlavně když jsem do pračky dala velké množství prádla, bylo trochu zatuchlé. Ani častější čištění pračky nepomohlo. Vrátila jsem se pak na čas ke klasických práškům a to ke značce Denkmit z DM. Pročítala jsem i různé diskuse a testy a dočetla jsem se, že prací gely zanášejí pračku a účinnost praní je nižší, než je tomu u pracích prášků. Teď prací prostředky střídám, i podle druhu prádla. Zkoušela jsem dokonce i mýdlové vločky. Občas sáhnu po mýdlových oříšcích. Zkoušela jsem tento univerzální prací prášek BioD, který je vyroben z čistě přírodních zdrojů, což je super. S výsledkem praní jsem spokojená. Je to velmi dobrá alternativa ke klasickým práškům.

7.  S aviváží maximálně šetřím

Asi už jste slyšeli, že klasická aviváž může způsobovat alergie a pro životní prostředí to taky není nic moc. Pro praní ručníků není vhodná vůbec, protože vlákna obalí a snižuje tak savost. Aviváži je lepší se vyhýbat, používat malé množství nebo pořídit nějakou eko verzi. Teď mám doma aviváž BioD s vůní jalovce a mořské řasy a jsem s ní moc spokojená. Stačí malé množství, prádlo je měkké a jemně voní. Jako náhradu avivaže se dá použít i půl deci octa. Ocet prádlo změkčí a zbaví ho zbytků prášku. Z prádla ocet cítit není. K provonění můžete vyzkoušet i přírodní vonnou silici. Já se poslední dobou vracím k tomu, co dělala moje babička - dávám mezi prádo do skříně mýdlo a prádlo voní krásně.


8.  Na úklid používám utěrky z mikrovlákna

Tzv. švédské utěrky jsou perfektní v tom, že skvěle čistí i bez použití čistícího prostředku. Stačí jim jen voda. Samozřejmě to platí spíš na menší špínu. Perfektní jsou třeba na čištění zrcadel, leštění vodovodních baterií nebo utírání prachu. K dostání je mnoho druhů, od menších méně savých až po velké savé na mytí podlahy.

9.  Šetřím vodou a dalšími energiemi

Před pár měsíci jsem pořídila výbornou věc, která už nám ušetřila docela dost vody. Jde o úsporný perlátor, který se namontuje na vodovodní baterii. Snižuje průtok vody, ale zároveň vodu provzdušňuje, takže při mytí rukou nebo nádobí vůbec nepostřehnete, že vody teče méně. Poznáte to, až když si napouštíte sklenici, to totiž trvá déle.


10.  Snažím se domáci práce přenechávat ostatním

Nemůžu chtít po pětiletém dítěti, aby umylo okna, ale utírat prach už může. Zkouším postupně rozdělovat domácí povinnnosti mezi ostatní členy rodiny a pevně doufám, že jednou příjde den, kdy se probudím a zjistím, že na mě už žádná práce nezbyla. To bude nádhera :-)


Jak to máte s domácími pracemi vy? Baví vás nebo je to pro vás nutné zlo?

středa 21. ledna 2015

Jak se v lednu zahřát a zlepšit si náladu

Víte, že tato doba patří obecně k těm nejdepresivějším v roce? Možná to taky cítíte. Vánoce pryč, jaro daleko, venku škaredě. Mám pro vás pár tipů, jak to překonat.



























Třeba vám zvedne náladu to, že teď v mnoha obchodech probíhají slevy. Dají se sehnat zajímavé kousky za dobré ceny. Třeba jako tento světelný řetěz Cable & Cotton Marshmallow. Venku je světla málo, tak si ho musíme dopřát doma. Svíčky Yankee Candle teď mají taky výprodej. Co třeba malá vzpomínka na Vánoce v podobě svíčky Candy cane lane? Teplá deka nesmí chybět, to je bez diskuse. Zázvor. Zázvor má prohřívací účinky a můžete si z něj udělat čaj nebo ho nastrouhaný přidat do jídla nebo do cukroví. Vůně mají tu úžasnou schopnost měnit naši náladu. Měla jsem vzorek novinky od Gorgio Armani Sí a voní krásně sladce, ale ne přeslazeně. Na zimu je dokonalá. Nebo se můžete zahřát venku běháním. Nejen, že se vám rozproudí krev, ale taky vyplaví endorfiny, které vám zaručeně zvednou náladu. Osvědčený způsob, jak se prohřát je koupel. A proč se rovnou nepřenést do francouzské Provance pomocí Sady sprchového gelu a koupelové soli OJJU Levandule. A pokud máte pořád chmurné myšlenky, kniha Čtyři dohody je určitě vyžene. Mám to vyzkoušeno.

Takže nejlépe takto. Jděte si zaběhat. Pak se doma naložte na půlhoďku do vany, navoňejte se skvělou vůní, uvařte si teplý čaj, zapalte svíčku, zapněte světýlka a hupsněte s knížkou pod deku. Myslím, že je to skvělý způsob, jak čekat na jaro:-)

Jak se cítíte v tento čas? Chybí vám pořádná zima se sněhem? Už se těšíte na jaro?


neděle 9. února 2014

5 tipů, jak přežít mateřskou a úplně nezblbnout

Občas se přistihnu, jak sedím v kuchyni na židli, pohupuju se ze strany na stranu a vytřeštěnýma očima zírám do prázdna. To jsem porušila svá pravidla zachování zdravého rozumu. Začátečnická chyba - po skoro pěti letech na mateřské.

Mateřská není žádné válení u bazénu a popíjení mochita. To se přece na dovolené dělá. Tak proč ne na mateřské, když je to taky dovolená? Mateřská je zvláštním obdobím kolísání mezi rozplýváním se nad dětmi a nutkáním utéct. Na kterou stranu se přikloníte, závisí na počtu dětí, hlídacích babiček a přesčasových hodin tatínka.

Mám jen dvě děti, ale jinak to u nás vypadá stejně. Taky si nejraději hrají v kuchyni a štrachají ve skříňkách.

























Pravidla přežití:

1. Dělejte si radosti

Cokoli, co vám zvedne náladu, tak často, jak to jde. Ať už je to nový svetřík, teplé vana nebo víkend bez dětí. Pak se můžou děcka houpat třeba na lustru, představa, že už brzy příjde vaše šťastná chvíle, vás udrží v absolutní pohodě.

2. Dobře se vyspěte

Alespoň jednou za dva týdny. Bohužel je to tak, tělo bez spánku funguje asi jako auto bez beznínu. V tomto případě kážu víno a piju vodu, protože spím fakt málo a pak to se mnou podle toho vypadá. Ale když starší dítě usíná i v půl desáté (to mi začíná dospělácký život) a mladší se budí v pět, prostě moc času na spánek není.

3. Udržujte dobré vztahy s rodinou a přáteli

Není nad to si popovídat a zasmát se s blízkými lidmi. Ale hlavně - čím víc budete mít kolem sebe dospělých, tím větší je šance, že vám děti někdo z nich pohlídá. Což povede k uskutečnění bodu 1. a 2.!

4. Užívejte povzbuzující prostředky

Nevyspání, uklízení rozsypaného a rozlitého, hraní na všechno možné, obstarávání, vysvětlování, odpovídání, to dá jednomu zabrat. Jak se říká - stokrát nic umořilo vola. Kde má člověk pořád tu energii brát? Léky na nervy se rodičům bohužel automacitky nepředepisují a rodičovský příspěvek na kokain nestačí. Našla jsem ale něco, co mě vždy zaručeně nakopne. Jsou to rozpustné tablety magnesia (hořčík). Právě při stresu a vyčerpání z těla hořčík mizí šílenou rychlostí a projevuje se to ještě větší únavou, vypínáním mozku, tělo je jak z hadru, ruce a nohy jsou studené a může dojít i na drobné křeče ve svalech. Když už cítím, že to na mě jde, tak si hned jednu bílou tabletku rozpustím ve vodě a jsem zase v pohodě.

5. Mějte v záloze špunty do uší

Hádejte, jaký zvuk, podle jednoho výzkumu, je pro lidi nejnesnesitelnější. Jo, je to dětské ječení, vřískání a kvičení. Některé dny s dětmi můžou být, lehce řečeno, trochu hlučnější. Než si nechat puknout ušní bubínek, prasknout hlavu a dusit v sobě vražedné emoce, je lepší aplikovat špunty a zvuk tak na polovinu ztlumit. To je pak svět hned veselejší.

V případě malých miminek, které hodně spí a celý den nepovídají, není potřeba pravidla striktně dodržovat. Se zvyšujícím se věkem ale čím dál tím víc. Já jen doufám, že jednou příjde bod zlomu a opět ta nutnost pomine. Ale už jsem v tom asi naučila chodit. Zatím, co manžel se po víkendu už těší do práce, mě se od dětí i po těch letech nechce. Že bych fakt měla mít to třetí?:-)

PS: Berte to s rezervou (trochu) a s humorem (hodně). Mám teď přávě dny, kdy bych se jen kývala a zírala do blba. Ale mám před sebou něco radostného, pokud vše klapne, a to mě drží v pohodě. A jdu si šňupnout magnesia.

Otázka na závěr - máte tip na nějaký dobrý povzbuzující prostředek?


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...