čtvrtek 12. listopadu 2015

10 zásad šetrné hospodyňky

Hned na začátku se musím vymezit k výrazu hospodyňka. Být hospodyňkou se necítím, ale ve skutečnosti jí bohužel jsem. Tato role mi byla přidělena, prý mám pro ni momentálně nejlepší předpoklady.

 

U nás doma teď není pro domácí práce nikdo vhodnější, než jsem já. Ostatní jsou moc zaneprázdnění, moc malí nebo moc líní, proto se o domácnost starám převážně já. Za ty roky jsem si vytvořila několik zásad, kterých se držím. Snažím se být hlavně šetrná. A k čemu? Hlavně k sobě. Taky k životnímu prostředí a k rodinnému rozpočtu.


Asi se najde pár lidí, které domácí práce baví. Já se k nim nepočítám. Domácí práce patří k těm nešťastným činnostem, jejich vykonávání jde znát, až když je přestanete dělat. Nebo na druhou stranu, pokud je děláte až extrémně dokonale. Tak, že se všechno nesnesitelně blýská až je potřeba nasadit sluneční brýle. Moje výkonnost v domácnosti se pohybuje někde kolem středu. Uklízím pravidelně, aby se špína nestihla usazovat a někde v koutě se nezabydlela rodinka potkanů, ale nepřeháním to. Pokud by měl být u nás neustále dokonalý pořádek (při třech malých dětech), nedělám nic jiného, než že uklízím, a to i v noci. Tím pádem moje práce vidět není. Někdy se mi zdá, že ostatní členové rodiny mají pocit, že se čisté ponožky samy rodí ve skříni, záchod se myje pouhým spláchnutím, podlaha má samočistící funkci a prach se našemu bytu vyhýbá obloukem. 


Tady je mých deset tipů pro šetrnou domácnost:

1.  Uklízím, jen když se mi chce

Asi si říkáte, že to byste pak neuklízeli nikdy. Samozřejmě občas se člověk překonat musí. Ale snažím se řídit tím, hlavně v případě velkých úklidů, jako je třeba mytí oken, že se člověk nemá příliš přemáhat, když to není vyloženě nutné. Pokud jsem unavená, chybí mi energie a na uklízení nemám ani pomyšlení, chvíli počkám, udělám si kafe, naberu sílu a ten elán příjde. Pak mi jde práce skvěle od ruky a mám vše rychle hotové. Pokud bych se nutila, šlo by mi to hůř a nestálo by to za nic.

2.  Používím univerzální ekologický čistič

Zjistila jsem, že je úplně zbytečné mít několik speciálních čističů.  Stačí jeden dobrý, u mě už jedině ekologický, univerzální čistič. Dlouho jsem používala univerzální čistič pro domácnost Yellow&Blue a teď zkouším univerzální čistič BioD, který je dokonce dezinfekční. Je hodně koncentrovaný, lahev vydrží dlouho, čistí skvěle. Neobsahuje fosfáty, ropné deriváty, konzervanty, enzymy, ani umělé vůně. Používám ho na podlahy, okna, obklady, dveře, prostě všechno.

3.  Vodní kámen odstraňuju octem

Vodní kámen, to je prevít. Já s ním bojuju s pomocí obyčejného levného octa. Třeba pračku čistím tak, že jednou za měsíc naliju do bubnu i do přihrádky na prášek celkem jeden litr octa a pustím program s nejvyšší teplotou. Pračku tak zbavím usazenin a nepříjemného zatuchlého odéru. Peru totiž každý den a když na očistu zapomenu, tak se to pak projeví sníženou účinností praní. Rychlovarnou konvici ocet taky krásně vyčistí. Stačí nalít ocet s vodou v poměru 1:1 a provařit, třeba i několikrát.


4.  Nádobí myju ekologickým přípravkem

Ná nádobí si vybírám vždy ekologický prostředek. Příjde mi to lepší, protože přece z nádobí pak jíme, takže na něm nechci zbytky žádné chemie. Teď už mám po několikáté "jar" Feel eco a jsem s ním moc spokojená.



5.  Na větší špínu beru pomerančový čistič, je nejlepší 

Doma už mám několikáté balení. Používám ho ředěný i neředěný. Je perfektní na zašlou špínu a mastné fleky. Po nastěhování do nového bytu jsem potřebovala vyčistit dveře a viděla jsem, jak špína jednoduše stéká pryč. Je to takový malý zázrak. Používám ho i na skvrny na koberci nebo mytí kuchyňské linky, na které jsou ochmataná nebo zamaštěná místa. Pomerančový čistič nepotřebuju denně, ale v arzenálu úklidových pomůcek má své nezastupitelné místo.


6.  Hledám ideální ekologický prací prostředek

S pracími prostředky mám poslední dobou trochu problém. Dlouho jsem používala různé ekologické prací gely, vyráběla jsem si i domácí gel na praní - mýdlový sliz, ale začala jsem mít pocit, že prádlo není vyprané tak, jak bych si představovala a někdy, hlavně když jsem do pračky dala velké množství prádla, bylo trochu zatuchlé. Ani častější čištění pračky nepomohlo. Vrátila jsem se pak na čas ke klasických práškům a to ke značce Denkmit z DM. Pročítala jsem i různé diskuse a testy a dočetla jsem se, že prací gely zanášejí pračku a účinnost praní je nižší, než je tomu u pracích prášků. Teď prací prostředky střídám, i podle druhu prádla. Zkoušela jsem dokonce i mýdlové vločky. Občas sáhnu po mýdlových oříšcích. Zkoušela jsem tento univerzální prací prášek BioD, který je vyroben z čistě přírodních zdrojů, což je super. S výsledkem praní jsem spokojená. Je to velmi dobrá alternativa ke klasickým práškům.

7.  S aviváží maximálně šetřím

Asi už jste slyšeli, že klasická aviváž může způsobovat alergie a pro životní prostředí to taky není nic moc. Pro praní ručníků není vhodná vůbec, protože vlákna obalí a snižuje tak savost. Aviváži je lepší se vyhýbat, používat malé množství nebo pořídit nějakou eko verzi. Teď mám doma aviváž BioD s vůní jalovce a mořské řasy a jsem s ní moc spokojená. Stačí malé množství, prádlo je měkké a jemně voní. Jako náhradu avivaže se dá použít i půl deci octa. Ocet prádlo změkčí a zbaví ho zbytků prášku. Z prádla ocet cítit není. K provonění můžete vyzkoušet i přírodní vonnou silici. Já se poslední dobou vracím k tomu, co dělala moje babička - dávám mezi prádo do skříně mýdlo a prádlo voní krásně.


8.  Na úklid používám utěrky z mikrovlákna

Tzv. švédské utěrky jsou perfektní v tom, že skvěle čistí i bez použití čistícího prostředku. Stačí jim jen voda. Samozřejmě to platí spíš na menší špínu. Perfektní jsou třeba na čištění zrcadel, leštění vodovodních baterií nebo utírání prachu. K dostání je mnoho druhů, od menších méně savých až po velké savé na mytí podlahy.

9.  Šetřím vodou a dalšími energiemi

Před pár měsíci jsem pořídila výbornou věc, která už nám ušetřila docela dost vody. Jde o úsporný perlátor, který se namontuje na vodovodní baterii. Snižuje průtok vody, ale zároveň vodu provzdušňuje, takže při mytí rukou nebo nádobí vůbec nepostřehnete, že vody teče méně. Poznáte to, až když si napouštíte sklenici, to totiž trvá déle.


10.  Snažím se domáci práce přenechávat ostatním

Nemůžu chtít po pětiletém dítěti, aby umylo okna, ale utírat prach už může. Zkouším postupně rozdělovat domácí povinnnosti mezi ostatní členy rodiny a pevně doufám, že jednou příjde den, kdy se probudím a zjistím, že na mě už žádná práce nezbyla. To bude nádhera :-)


Jak to máte s domácími pracemi vy? Baví vás nebo je to pro vás nutné zlo?

3 komentáře:

  1. Super článek :)... já jsem se smířila s kompletním úklidem kuchyně, vším kolem prádla (i když muž mi včera nečekaně roztřídil ponožky!), vysáváním, pro mě peklem vytíráním a ještě větším peklem mytím koupelny. Jediné co odmítám je mytí oken, to dělá manžel :) (tak dvakrát do roka, nebo jednou - na Vánoce) :) U žehlení dokážu i relaxovat, když tedy u toho syn spí, nebo ho někdo hlídá. Na eko čističe se chystám, ale to je doma trochu problém, manžel je přeborník v nakupování všech možných čističů, takže toho máme tolik, že bychom to mohli prodávat. No naučila jsem ho třídit odpad a používat látkové pleny, naučím ho i na tohle časem :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vytírání taky nesnáším :-) Já jsem nejraději, když se manžel ujme vaření, to pak klidně i s radostí uklidím :-) Tvůj manžel má zajímavou zálibu, to nakupování čističů. To na něj budeš muset nějak záludně, třeba mu říct, že chemické čističe mají negativní vliv na potenci nebo že způsobují vypadávání vlasů u můžů, to ho třeba odradí :-))

      Smazat
  2. U nás je to podobné jako u Akkarin, mé snahy končí manželovým nákupem výrobků typu Savo apod. Já si nakoupila universální čistič od Yellow&blue a další čističe od Planete Blue, ale jak to doma nesmrdí savem, tak prý není uklizeno.

    OdpovědětSmazat

Moc děkuji za komentář!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...