Mých 6 velkých cílů, plánů a přání pro rok 2016

Silvestr už je dávno za námi, nový rok v plném proudu, ale přesto bych nerada vynechala téma novoročních plánů a předsevzetí. Patřím k těm, kteří si novoroční cíle dávají a zpětně hodnotí jejich dosažení.

Když se ohlédnu za rokem 2015, byl pro mě a celou mou rodinu spíš tím klidnějším, i když náročným a hodně pracovním.  Žádné velké změny a zvraty se neudály. Zato tento rok 2016 čekáme změn hned několik. Třeba to, že nejstarší dítě půjde poprvé do školy. Řekla bych, že je to jeden z milníků v životě rodiče. Jako třeba to, když začne dítě chodit samo na nočník nebo si najde byt a odstěhuje se. Mám mírné obavy, jak se budu vyrovnávát se zatvrzelým školním systémem. Jsem tak trochu rebel, ráda dělám věci úplně jinak, než se čeká a to se ve škole moc nenosí. Takže uvidíme, třeba bude třídní učitelka liberální a bude vše v pohodě.

Takže jaké jsou ty moje předsevzetí?

1. Nastěhovat se do domu

Tento rok má dojít k završení našeho mnohaletého super-giga-mega-grandiózního projektu. Máme se konečně nastěhovat do našeho, momentálně stále rozestavěného, domu snů. Mě čeká vymýšlení a zařizování interiéru a pak velké finále. První sprcha v nové koupelně, první spánek v nové ložnici, těším se šíleně.

2. Chodit ven bez dětí

Došla jsem k závěru, že jsou děti už dost velké a já už dost stará na to, abych si konečně zase začala trochu užívat života, nebyla pořád jen matka a hlídání přenechala častěji někomu jinému. Zatím to divoké užívání vypadá tak, že jednou týdně chodím s kamarádkou na pilates. Ale i ta chvíle bez dětí mi způsobuje neskutečnou euforii a občas mě při cvičení přepadá nezvladatelný smích. Kdo byl s dětmi dlouho doma, určitě chápe. 

3. Zpevnit trup

Instruktorka pilates si po druhé hodině cvičení proklepla moje břicho a vyslovila nahlas to, co jsem jsem si jen myslela. Moje břištní svaly jsou v žalostném stavu, páteř se tím křiví a žebra mám podivně vyhřeznutá. No děs a hrůza. Takže nezbývá, než cvičit, cvičit a zese jen cvičit. Rychlému zlepšení momentálně brání to, že se hrbím u kuchyňské linky, skláním k dětem a rozházeným hračkám a když nosím malou, tak břicho schválně vystrčím, abych si ji tak podepřela (matky určitě znají). Ale nevzdávám se a věřím, že se srovnám.

4. Říkat více ANO

Pokud ke mě dorazí nějaký návrh, nabídka nebo pozvání, chci se vyvarovat odpovědím typu - nemám čas, jsem moc unavená, nechce se mi, to by mě asi nebavilo atd. Chci jednoduše říkat více ANO. Věřím, že mě to může přivést k něčemu zajímavému a novému. Znáte film Yes man? Nebo díl One man show s Kazmou na Streamu? To je to, o čem mluvím. Na Bali mě tento nový přístup nejspíš nedostane, ale už jsem byla třeba na bowlingu a užila jsem si to, i když jsem měla bowling zařazen mezi aktivity, které mě nebaví a nejdou mi.

5. Připravovat se na návrat do práce

Tento rok budu ještě stále na mateřské, ale už se můj návrat do práce blíží a musím se začít rozkoukávat po pracovním trhu. Tohle je velké téma, protože ani nevím, co bych chtěla dělat. O tom snad raději v samostatném článku.

6. Věnovat více času kamarádkám

Uzavírám kapitolu "zaměřená hlavně na děti a rodinu" a oprašuju oblast "přátelství". Neříkám, že jsem kamarádky kvůli dětem úplně zanedbávala, ale děti prostě ten čas a přítomnost vyžadují. Teď už nastává čas, kdy se od nich můžu více osamostatnit a věnovat se více i jiným lidem.

A to je vše. Se všemi body jsem už vlastně začala, takže myslím, že svá předsevzetí a plány splnit dokážu. Mohla bych si dát i další cíle, jako je začít řídit auto, ukončit eshop nebo více číst knížky, ale nebudu na sebe zase tak moc náročná.

Taky si dáváte nororoční předsevzetí? Jaké například? Jak se vám líbí ty moje?