Elenčin druhý půl rok aneb velké změny jsou tady

Neví, co chce, ale nedá si pokoj, dokud to nedostane. Nevím, co chce, ale nepřestanu, dokud jí to nedám. Tak by se dala popsat současná situace u nás.

První půl rok (článek je zde) se jen tak povalovala a byla to naprostá pohoda. Pak vzal vývoj rychlý spád. V sedmi měsících se začala plazit, v osmi se posadila, v devíti lezla po čtyřech a v desíti stoupla na nohy. Teď se snaží pomalu obcházet kolem nábytku, rabovat byt a házet na zem vše, co ji příjde pod ruku. Jestli jsem dříve nestíhala uklízet, tak teď už je to úplně bez šance. Někdy se vybičuju, večer, když všichni usnou, uklidím hračky z obýváku, udělám "Jůů, to tady ale máme hezké", jdu spát a ráno to je za pět minut zase při starém. Nechápu rodiče, kteří nad dvouměsíčním miminkem láteří, že neví co s ním a že to bude lepší, až bude větší. Nebude. V případě dětí si musíme přiznat základní pravdu - dobře už bylo. Ne nadarmo se říká, malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti. Každopádně, když člověk toto přijme a smíří se s tím, tak je pak připraven na vše a vlastně i tak nějak šťastnější. Já tedy momentálně sice čekám, že až Elenka začne chodit, bude čůrat do nočníku, přestane se v noci kojit, řekne mi, co chce a sama se nají, bude to lepší, ale já jsem byla vždycky přehnaně optimistická, na mě nedejte:-)

Vyjížďka na koleběžce zn. Kostka

Kojení a jídlo

Někdo by možná očekával, že s blížícími se prvními narozeninami dítěte kojení ubývá a nahrazuje ho normální jídlo. My patříme k těm případům, kdy se pořád hlavně kojí a jídla se jen tak uždibuje. Sice jsme s příkrmy začaly dobře (článek zde), Elenka vybíravá není, chutná ji skoro všechno, ale sní jen pár lžiček a má dost. Ještě tak ovoce, to má ráda. Jí i mě se líbí ovocné kapsičky. Jen pozor, nenechávejte je jíst malé dítě samotné. Když kapsičku zmáčkne, a ono ji zmáčkne, to je jisté, bude mít obsah na triku Největší potíž je s večeří. Začátky s kaší Nestlé byly slibné, ale poslední dobou večer moc jíst nechce a pak platí přímá úměra - čím míň toho večer sní, tím míň se v noci vyspím. Vysává mě pak celou noc jako úpír svou kořist. Doufám, že se s tím jídlem zlepší, nerada bych jí kojila do patnácti. Na druhou stranu jsem ráda, že kojení tak krásně jde. Bylo pár krizových dnů, ale vydržela jsem. Jediný způsob, jak si udržet kojení, překonat růstové spurty, je kojit, kojit a kojit, neposlouchat pochyby okolí a nevzdávat to.

Spaní

Elenka s námi spí pořád v posteli. Manžel si sice párkrát stěžoval, že ho prý v noci utlačuje, což tedy nechápu, protože utlačuje mě, tak jak může i jeho. Nicméně ke změně nedošlo. Ale i tak jsme už sestavili dřevěnou postýlku a to na základě jedné historické události, která se u nás zatím nekonala a snad už se konat nebude a to té, kdy nám Elenka po probuzení z odpoledního spánku spadla z postele. Doufám, že na mě nidko nebude volat sociálku, prý se to stává i v těch lepších rodinách, takže to klidně přiznávám. Prostě už se dokázala tak zdatně převalovat, že ani zábrany z peřin nepomohly. Od té doby tedy spí přes den a z večera, dokud nejdu spát i já, v postýlce.

Ještě bych mohla zmínit uspávání, což je ve většině rodinách velmi významná a problematická kapitola. U nás se neuspává. Na to tady nikdo nemá čas ani náladu. Prostě když vidím, že to na ni jde, tak zkusím chvilku pochovat nebo nakojit a buť to zabere nebo ne. Dál se nesnažím. Večer je hlavním úkolem dostat dva strarší do pyžámek. Minimo poflakující se večer po bytě je mnohem menší zlo, než dva rozdivočelí předškoláci vyhýbající se posteli.



Hry

O hry a zábavu u nás není nouze. Tady to je vlastně taková jedna velká herna. Elenka má hromadu hraček, takových těch miminkovských, měkkých, šustivých, cinkacích. Ale brzy ji přestaly bavit a přešla rovnou na Lego Duplo. Zatím z kostiček hrady nestaví, ale vyhazovat je z krabice na zem umí velmi zdatně. Jinak jsou samozřejmě největší zábavou starší sourozenci. S nimi se dokáže smát na celé kolo až se za břicho popadá. Když se já snažím o nějakou legraci, dívá se na mě s výrazem "Mami, je to trapné, nech toho."



Mluvení a dovednosti

Tak co už ta holka umí? Co už dělá? No hodně toho umí. Třeba vyházet všechny knížky z poličky, vytahat boty z botníku, rozházet poskládané prádlo, vyrvat mi pramen vlasů, kousnout do stehna, stahovat kalhoty, je toho prostě moc. Je to šikovné dítě a náš miláček. A co se týká těch žádoucích dovedností, tak se ji občas podaří říct ta-ta a udělat paci paci, jinak se není s čím chlubit. Ale to příjde, hůl nad ní zatím nelámu.


 
Přebalování

Na tomto poli se změny nekonají, stále se držím látkových plínek. Přebalování probíhá tak, že se mi Elenka snaží uniknout a já na ni při tom plínku namotat. Jediný způsob, jak ji udržet chvíli v klidu na přebalováku, je zabavit ji nějakým zajímavým předmětem. Samozřejmě, že ji nejvíce zajímají věci, jako třeba mobil, klíče nebo ovladač od televize. Když vím, že budeme déle venku nebo jdeme na návštěvu, použiju jednorázovku. U prvního dítka jsem si nosila náhradní látkovky i ven, ale u třetího už tak stoprocentní nejsem. Měla jsem možnost vyzkoušet si ekologické jednorázovky Naty a Moltex z eshopu babystart.cz. Jsou ekologičtější, než ty běžné. Plenky obou značek jsou v přírodě rozložitelné asi z 50%, nejsou běleny chlórem, neobsahují žádné parfémy a absorbční jádro je tvořeno celulózou a menším množství gelu, než je u běžných jednorázovek zvykem. Já jsem si oblíbila plenky Naty. Jsou určeny pro stejnou váhovou kategorii, jako Moltex, ale jsou menší. Mají gumičku na zádech. Elence seděly skvěle. Plenky Moltex jsou o dost větší a na zádech gumku nemají. Oboje plenky se ukázaly jako velmi spolehlivé, až jsem byla sama překvapená, protože jsem s jednorázovkami měla několik nehezkých zkušeností. Jen je škoda, že jsou tyto plenky o dost dražší, než klasické známé značky. Ale co by člověk pro ty drahoušky neudělal, že? A pro přírodu samozřejmě, abych nezapoměla.

 Elenka, jako třetí dítě, je docela nízkonákladová, moc věcí pro ni pořizovat nemusím. Jsou to sem tam spíš takové maličkosti. Poslední novinkou je hrníček a lžičky Avent. Ze lžiček jsem nadšená, perfektně se s nimi krmí. Měla jsem lžičky z DM, ale ty se častým mytím rychle poškrábaly. Tento materiál vypadá mnohem pevnější, takže nám vydrží určitě dlouho. Hrneček Avent je taky parádní. Netekoucí, snadno se čistí a Elence se z něj dobře pije. Na Feedo.cz teď probíhají týdny kojeneckých potřeb (od 14. do 28. září), kdy můžete všechny kojenecké potřeby sehnat se slevou až 30%. Na nabídku mrkněte tady.

klik

Připadá mi šílené, že za chvíli už budeme slavit první narozeniny. Čas moc rychle utíka, hlavně při malých dětech. Rostou tak rychle. Snažím se proto užít si ty malé měkké ručičky, jemné vlásky a buclaté tvářičky. V tomto věku jsou děti stejně nejroztomilejší.

Máte taky doma dítě v tomto věku? Kdy vám připadají děti nejroztomilejší? První týdny po narození, batolátka nebo když se stěhují z domu? :-)