Moje aktuální sbírka vůní II.

Dala jsem si na čas a snad mi odpustíte. Od představení první části mé sbírky vůní uteklo dost času a hodně vůní přibylo. Takže konečně, tady je zbytek mých voňavých flakonků!

Než začnu s představováním jednotlivých kousků, připomenu článek o první části mé sbírky (zde). Z této první skupinky už nemám Chloé Chloé. Ještě nedopotřebovanou jsem ji musela vyhodit. Naštěstí byl na dně jen zbytek. Změnila vůni a bylo znát, že už má své za sebou. Tím jsem se poučila, že není dobré mít parfémů moc a pak je nestíhat spotřebovat. Současný počet mých vůní tomu zatím nenasvědčuje, ale do budoucna bych chtěla mít doma vždy maximálně čtyři vůně a další si pořídit až po vypotřebování.

V předešlém článku jsem zmínila, že konečně vím, co znamená hlava, srdce a základ vůně. Pokud už tohle dávno znáte, tento odstavec můžete přeskočit. Pro ty ostatní je tady stručné vysvětlení. Jedná se o strukturu parfému, jeho jednotlivé vrstvy. Hlava je to, co ucítíte jako první. Jsou to nejvýraznější, ale i nejprchavější tóny, mající krátkou výdrž, která se dá počítat na minuty. Mají za úkol zaujmout. V hlavě bývají citrusové a lehké květinové, bylinné a ovocné složky jako je například citrón, jablko, šeřík, máta nebo rybíz. V srdci parfému jsou středně prchavé složky s delší několika hodinovou výdrží. Tvoří podstatu parfému. Složky srdce bývají nejčastěji těžší květinové, ale i dřevitě tóny, například jasmín, pivoňka, konvalinka a růže.  Základ parfému se rozvíjí nejdéle a je to to poslední, co cítíte, dokud vůně úplně nevyprchá. Do základu patří nejčastěji složky jako vanilka, ambra, pižmo nebo santalové dřevo. Jemné toaletní vody vydrží vonět jen pár hodin, ale ty intenzivnější parfémované vody a parfémy klidně až do druhého dne.

Acqua di Gioia Giorgio Armani edp 

Ano, i já mám tuto, jak se říká, davovku. Má ji snad každý. Má ji moje ségra. Má ji i moje šedesátiletá sousedka. Dlouho jsem odolávala, ale nakonec jsem podlehla dobrým recenzím a pořídila ji taky. Naštěstí mám jen 30 ml a ubývá rychle. Tato vůně mě totiž moc nenadchla. Neříkám, že je špatná. To určitě ne. Jen mi v ní prostě něco chybí. Pro mě je moc průměrná a nezajímavá. Taková obyčejná letní polívačka, jak jsem taky četla v jedné z recenzí. To první, na co si vzpomenu, když ji ucítím, je mojito. A aby ne, vždyť tato vůně začíná mátou a citrónem. Rozvinout se má do jasmínu, růžového pepře a pivoňky, ale ty já necítím ani náhodou. Ustálit by se měla do cedru a cukru. Cukr je v mojitu taky, takže asi ano. Cítím i cukr. Výdrž je slabší. Celkový dojem je ale pro mě bohužel slabý. Flakonek vypotřebuju, ale už se k ní určitě nevrátím.

Guerlain La Petite Robe Noire Eau Fraiche edt

Francouzská značka parfémů a kosmetiky Guerlain patří k těm nejstarším. Byla založena už v roce 1828. Přesto ji hodně lidí nezná. Možná proto, že parfémy Guerlain jsou spíš dražší a vůně jsou to osobité a neprůměrné. Vyzkoušela jsem od Guerlain několik vzorků. Třeba nejznámější Shalimar je na mě až moc silné kafe. Ale pořád jsem toužila mít nějaký Guerlain doma. Když se tento rok objevila novinka - Malé černé v letní variantě, bylo jasné, že je musím mít. Vzhled flakonku nezklamal, na poličce se náramně vyjímá. A jak voní? K mým top se nejspíš nezařadí, ale i tak koupě nelituju. Počáteční svěžest citronu, bergamotu (citrusový plod, kdo by nevěděl), květu pomerančovníku a mandrarinky stáhne k zemi růže, frézie a jasmín, vonící na pozadí pižma, mandle, pistácie, pačuli a fazole tonky. Celá kompozice vyznívá na první počich svěže, ale mění se do něčeho nevyzpytatelného. Tato vůně má více podob. Chvíli se tváří svěže, pak zase těžce až kořeněně a nakonec je z ní velmi originální vůně, o které víte, že ji rozpoznáte vždy a všude. Co se týká výdrže, tak není nijak závratná. Škoda.

Armani Si edp

O vůni Si jsem už recenzi psala (zde). Moje dojmy jsou pořád stejné. Stále se mi velmi líbí. Přes léto jsem ji odložila, ale se začínajícím podzimem a chladnějším počasím se opět k této hřejivé vůni ráda vrátím. Často se mi u vůní stává, že mi déle trvá, než zjistím, jak vlastně voní. Musím je zkoušet opakovaně, někdy je skoro necítím a u jedné vůně se mi stalo, že jsem až po měsíci zkoušení přestala cítit jen alkohol a dostaly se ke mě i vonné složky. Nevím, jestli je to normální nebo mám jen já nějaký zvlástní čich. Naštěstí jsou i vůně, a není jich málo, které cítím hned. Hned vím, jak voní a jestli se mi líbí nebo ne. A k těm patří právě Armani Si. 

Prada Prada L´Eau Ambrée edp

Tuto lahvičku mám už docela dlouho a přes to, že se mi vůně moc líbí, pomalu ubývá a mám obavy, že už se blíží doba její expirace a poletí do koše dřív, než ji dopotřebuju. To je právě ten důsledek velké sbírky parfémů, jak jsem psala už na začátku článku. Asi právě proto, že se mi vůně líbí, mám tendenci si ji šetřit. Tuto Pradu řadím k mým top vůním a není vyloučeno, že se k ní jednou zase vrátím. Třeba jako vůni do práce bych si ji uměla dobře představit. Působí na mě totiž takovým způsobem, že se s ní cítím sebevědomější a odvážnější. Jde o stylovou a výraznou květinově-kořeněnou vůni. Není však těžká a obtěžující. Zajíavá kombinace citrónu, pačuli, růže, pryskyřice, vanilky a ambry. Flakonek je krásně jednoduchý, jednoduše krásný.

Lolita Lempicka Lolita Lempicka edp

V případě této vůně šlo o koupi na slepo. Nalákal mě zajímavý flakonek a pozitivní reference. Bohužel mi vůně nesedla. Břečťan, anýz, lékořice, fialka, vanilka - na můj vkus je až moc pendreková. Lékořici mám  ráda a anýzové cukroví miluju, ale pouze jejich chuť. Vůni už tolik ne a v parfému ji rozhodně neprefuruju. Bohužel jsem si to uvědomila až po tom, co jsem tento parfém poprvé vyzkoušela. Občas ho používám a testuju, jestli se mi nezalíbí. Jsou dny, kde ho snesu, ale celkově není mým šálkem čaje.

Thierry Mugler Angel edp

 

A na závěr jsem si nechala nejkontroverznější kousek z mé sbírky. Vůně Angel přišla na svět v roce 1992 a stala se kultovní vůní. Já jsem si ji vybrala podle vzorku. Okouzlila mě hned při prvním vyzkoušení. Na začátku vždy cítím med a teplé tóny. Pak přechází do směsi jasmínu, bergamotu, karamelu, vanilky, pačuli a čokolády. Je tady jedna zvláštní věc. Když ji použiju na zápěstí a přičichnu si těsně ke kůži, cítím něco, co mi připomíná plíseň. Pokud se vám někdy v domácnosti, třeba v koupelně plíseň udělala, tak asi víte, jaký odér mám na mysli. Je trochu divné u vůně bilancovat mezi medem a plísní, ale je to prostě tak. Takže nečichám z blízka, jen z dálky a to je pak krása. Angel je vůně hodně silná a vhodná spíš na podzim a zimu. Je to velký držák. Na kůži určitě vydrží celý den, na oblečení do vyprání. Dcerka si jednou trochu stříkla na pyžamko a druhý den jsem ho už musela vyprat, protože jsem Angel pořád cítila a už mi to vadilo. Takže stačí opravdu jen malinko. Neumím si ani představit používat tuto vůni každý den. Je tak specifická, že má tendenci omrzet a obtěžovat. Proto je fajn ji střídat s jinými a po čase ji znovu objevovat a obdivovat. Flakonek je dost neobvyklý a taky nepraktický, protože se nedá postavit. Pro tuto vůni bych určitě volila jiný, kulatější obal a taky jinou barvu, ne modrou. Tato vůně má pro mě v sobě tolik rozporů, ale jsem ráda, že ji mám.

Máte některou z mých vůní? Jaká je teď vaše favoritka?