úterý 7. dubna 2015

Můj život s El aneb návod na použití malého miminka

Elenka je v pořadí třetí, ale hodně věcí s ní zažívám poprvé. Říká se, že každé dítě je jiné a je to pravda. S ní je jiné skoro všechno. I já jsem v něčem jiná a nebojím se napsat, že lepší. 

Snad bude alespoň někoho z vás zajímat, jak spolu fungujeme a uvítáte tento článek jako inspiraci. Možná vám budou moje postupy připadat alternativní nebo mimo rodičovský main stream, ale mě vyhovují skvěle. A pokud to vidíte jinak, určitě vám to neberu. Každému sedí něco jiného. A jak se spolu máme? Nádherně. My dvě, to je rozkvetlá louka po ránu, písčitá pláž v Karibiku, průzračné horské jezero, zalité sluncem, prohánějí se kolem jednorožci, poletují víly a batolí štěnátka. Chápete to nekonečné blaho a mateřské štěstí?




Čím to je, že je moje třetí mateřství celé v růžovém oparu? Asi tím, že se nesnažím řídít doporučeními a všemožnými radami, nesleduju čas, nepočítám, nesrovnávám a beru vše přirozeně, tak jak to přichází. A taky, že jsou starší ve školce:-)

Kojení

Kojení je první z věcí, která je tentokrát jiná a mnohem lepší. Tady platí - do třetice všeho dobrého, protože se kojení nese ve znamení úspěchu. Nevím, jestli se mám čím chlubit, když se to daří až na třetí pokus, ale lepší než nic. U prvních dvou dětí byly pořád nějaké problémy. Málo mlíka, malé bradavky, dlouhé kojení, malé váhové přírustky. Tentokrát to vzala Elenka pevně do svých rukou, nenechala nic náhodě a kojí se stylem "Dej sem prso a dívej se, jak se to dělá." Mám pocit, že na tom vlastně ani moc zásluh nemám. Ale prsa jsou moje, takže alespoň to. I když ona by vyrazila mlíko asi z každého. Dokáže se přisát kamkoli a ve chvilce nepozornosti vytvořit pořádný cucflek. První týdny byly sice náročnější, kojila jsem tak nějak jako skoro pořád, nonstop. Ale brzy se to srovnalo a konečně můžu říct, že kojení je supr věc. Můžu ji nakojit kdykoli kdekoli, během chvilky máme hotovo. Prostě paráda.

Pěkný článek o kojení je Proč africké děti nepláčou.

Spaní

Další kapitolka, která se pro mě vyvíjí úplně jinak. Tady nastala naprostá změna v názorech a přístupu a od prvního dne po návratu z porodnice s námi spí malá v posteli se mnou pod jednou peřinou.  První dítě se v noci kojit vůbec nechtělo a spalo jako špalek, druhé se nakojilo za noc jen jednou, Elenka se v noci krmí pořádně. Taky ji to už jde pěkně do špeků. V noci kojím v leže a po chvíli u toho usnu, ona taky, takže se dobře vyspíme obě. Ale časté kojení nebyl ten jediný důvod. Prostě jsem se od ní nechtěla a nechci oddělit. Spát vedle toho hřejivého, pravidelně oddechujícího malého stvoření je krásné. A pokud jde o argument, že spaní dítěte v posleli s rodiči naruší jejich sexuální život. Tak nenaruší. Se třemi dětmi stejně už žádný není:-)

Takto poeticky to u nás nevypadá, ale celkový koncept je stejný:-) Až na toho psa..

Nošení

Evoluční vývoj naší rodiny probíhal asi po jiné linii a nějakým záhadným způsobem se nám tam k těm opicím přimíchal ještě klokan. Všechny naše děti totiž milují nošení v šátku nebo v nosítku. A když vyrostou, tak zase rády skáčou. Elenka zatím neskáče, ale nosila by se pořád. Přes den pořádně spí jedině přivázaná na mém těle a tlukot mého srdce je jí ukolébavkou. Několikrát jsem ji zkoušela položit do postýlky, ale po chvíli se probudí. Někdy si schrupne i v kočárku nebo autosedačce, ale není to žádná sláva. Na mě spí i tři hodiny. Můžu při tom vařit, uklízet nebo psát článek na blog, jí to nevadí. Takže jsme nakonec spokojené obě. První čtyři měsíce jsem ji nosila v elastickém šátku Moby. Nejdřív uvázanou do kolíbky, což je poloha podobná nošení v náručí. Pak jsme přešli na vertikální úvaz kříž s kapsou uvnitř. Teď už je větší, takže může být v nosítku Manduca, u kterého odpadá vázání a je maximálně praktické. Tady bych se chtěla přimluvit za všechny miminka a doporučit nošení v šátku nebo nosítku, ve kterých dítě pohodlně sedí. Zapomeňte na klokanky, ve kterých visí a ještě čelem neznámemu světu.

Možná se může na první pohled zdát, že jsem si tak trochu naběhla na vidle s tím nošením a bylo by pro mě lepší, kdyby malá spala přes den v postýlce. Neuposlechla jsem starší "moudré" ženy, které radily nechat dítě vyplakat a ať si zvyká. No uvidíme časem, kdo měl pravdu. Podle knihy Koncept kontinua nosím malou málo. O této knížce se na blogu ještě zmíním a doporučuji ji všem nastávajícím rodičům.



Pláč

V prvních týdnech jsme měli několik uplakanějších večerů, ale celkově malá skoro nebrečí. Taky proč, když je většinu času nalepená na mě. Když leží v postýlce a už se jí to nelíbí, nejdříve se ozvou žalostné stesky, kterými říká: "To je nuda, tady jen tak ležet, se vůbec nerozvíjím, tyhle hračky jsem viděla už stokrát." Když nikdo nereaguje, začne hlasitěji přitvrzovat "Dělejte se mnou okamžitě něco nebo za sebe neručím". Pokud i to je bez odezvy, následuje pláč, ale tak daleko většinou nedojdeme. Někdy se ale stane, že se rozbrečí hned a bez varování. Třeba jako nedávno ve frontě u pokladny v Lidlu. Znáte to, fronty až do uliček, takže to vypadalo na delší čekání. V tom přiběhla nová pokladní a volala "Otevírám šestku pro tu paní s miminkem!" Ostatní zákazníci zachytili pouze informaci, že se otevírá další pokladna a začali přesouvat své gigantické vozíky plné akčního zboží. Pokladní se ale nedala, ubránila mou pozici vlastním tělem a dostala jsem se tak k pokladně jako první. Po zaplacení pláč ustal. Dobrá práce.




Přebalování

Tady se opět dostáváme do známých a po třetí se opakujících vod - látkové přebalování. Nevím, co je hlavním důvodem, jestli ta absence chemie, méně odpadu nebo je to prostě jen taková známka punku, ale látkové plenky u mě vedou na plné čáře. Přiznávám, že když občas dojde na větší nadělení, není to pěkné a uvažuju, jestli nebude lepší plenku vyhodit. Ale když dojde na to samé v jednorázovce, je zasažena nejen plínka, ale i tričko a další vrstvy. A když je tričenko, ve kterém byla tak ťuťu ňuňu, rázem z půlky hnědé, je to pěkné ještě méně.


Koupání

Koupeme v kyblíku. Není to kýbl na vytírání podlahy, tak svérázně to ještě neberu. Je to spešl kyblík na koupání miminek. Hlavička miminka se opírá o okraj a podpírá se jen bradička, takže má tělíčko volnost pohybu. Jak už jsem psala, že se v noci malá nacpává a jde ji to do špíčků, tak to bude brzy vypadat tak, že ji do kyblíku nacpu a už nebude místo na vodu. Takže koupání budu dělat asi tak, že když napustím vanu starším dětem, tak ji tam k nim na chvíli "hodím".


Kosmetika

Kosmetiku volím přednostně přírodní. Přece jenom je miminkovská kůžička jemná, všechno vstřebává, takže potřebuje jen tu nejšetrnější péči. Nejvíce jsem si oblíbila oleje. Mohla bych si ji osmažit jako řízek a vůbec by se nepřipálila, jak je naolejovaná. Začali jsme i s masážema po koupání, a to je krásná a zajímavá věc, protože při tom mám pocity, jako by někdo masíroval mě. Poslední kosmetickou novinou u nás jsou výrobky švédské značky Naty z eshopu www.babystart.cz. Mycí gel Naty používám několikrát denně na mytí zadečku (Elenčina, ne mého.). Myje dobře a hlavně nevysouší, což poznám i na svých rukou. Balení s pumpičkou je maximálně praktické. Měla jsem podobný od Coslys (272 Kč), ale Naty se mi zdá lepší a je i levnější (95 Kč/250 ml). Vlhčené ubrousky Naty jsou neparfémované a jsem s nimi spokojená. Pokožku dobře očistí, jsou šetrné, vlhčené tak akorát, no prostě velmi dobré ubrousky. Tečka. Balení obsahuje 56 kusů a stojí 79 Kč.


























Elenka měla před pár dny pět měsíců. Nastává konec pasivního koukání a období "kde mě položíš, tam mě najdeš". Teď už tady pomalu máme to divoké rozporuplné období osamostatňování a stavění se na vlastní nohy, které začíná prvními pokusy o překulení a končí odchodem z domova. O tomto radostném čase vás budu  opět informovat. Velkým tématem určitě bude, jak zajistit bezpečný pohyb Elenky po bytě, když nebudou starší děti ve školce. Když ji mám teď nechat na zemi bez dozoru, mám pocit, jako bych ji zanechala ve lví kleci, ve které se navíc prohánějí škorpióni. Je tady moc hopsajících dětí a malé hračky se povalují po zemi, což není ideální prostředí pro malé batolátko. No prostě začne taková ta pravá zábava s dětmi.

Děláte/chcete dělat něco podobně? Máte pro mě nějaký tip? Názorům se meze nekladou.

11 komentářů:

  1. klobúk dole :) ešte deti nemám ale plánujeme akurát, tak skôr čítam aby som sa poučila :) veľmi pekne napísané aj som sa pobavila :)

    OdpovědětSmazat
  2. Já sama děti teda ještě nemám, ale myslím si, že v tom období do těch tří let dítě potřebuje hlavně lásku, a věci vnímá jinak, takže ten rodič tam buď pro dítě je, a nebo není - což je přesně důvod, proč naprosto nesouhlasím se stylem výchovy ala pět minut brečí, pak až ho jdu uklidnit, to aby nebylo rozmazlené. Krom toho, právě v tom období vznikají všechny ty komplexy. A jinak moc krásný článek, máte krásnou holčičku :)

    OdpovědětSmazat
  3. Máme všetko rovnaké :) teda, až na látkové plienky, síce som plánovala látkovať, ale pri nádielkach v počte 8-10 ks denne a teda neustálom prepieraní pokadených plienok som to vzdala. Ale vo všetkom ostatnom 100% súhlasím a teda za mňa veľký palec hore :) :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No tak super:) Malá naštěstí patří k těm málo kakajícím miminkům, takže jsem se častému přepírání vyhnula:)

      Smazat
  4. ta je úžasná :) A ta poslední fotka...:D perfekt! :) Velmi poučné, škoda, že jsem neporodila až teď, ale už před tebou...možná bych něco udělala i jinak :)

    OdpovědětSmazat
  5. ta poslední fotka je naprosto úžasná! :-)
    Zvu vás všechny na giveaway, ve které můžete vyhrát úžasné sérum na řasy určené pro zhuštění, prodloužení a větší objem řas :-).

    OdpovědětSmazat
  6. Krasny.nezny clanek nabity pozitivni materskou energii.kterou bych ted potrebovala doplnit. Moji metou ted je.az budou obe deti usinat sami.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu:) S malým mininkem je snadné být pozitivní, s většíma rošťákama už to bývá horší, z toho si nic nedělej. Joo to by se mi taky líbilo, aby usínali sami. Večery jsou u nás teď zabité, do půl desáté v režii dětí, těch starších. Jsou už dost velké na to, aby se jim chtělo v osm spát a dost malé aby na mobilu sjížděly v pokoji facebook. Jen tak ležet je nepřinutím. Zajímalo by mě, jak to dělají v jiných rodinách, ale u nás je večer prostě rušno. Klid je jedině když jsou ve školce.

      Smazat

Moc děkuji za komentář!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...