středa 1. října 2014

Moje netradiční předporodní příprava

Původně měl být tento článek humorný, ale než jsem se k jeho sepsání dostala, termín porodu se přiblížil a mě sranda pomalu opouští. Některé pasáže nebudou pěkné a proto vás varuju - číst jen na vlastní nebezpečí!
 
Do konce zbývá ještě měsíc a u mě se začínají projevovat všechny neduhy pokročilého těhotenství. Vlivem hormonů prý měknou kosti a rozšiřuje se pánev - já mám pocit, že se mi pánev rozpadá. K tomu se občas ozvou záda. A momentálně to nejhorší (a to jsem myslela, že do takových intimností tady nikdy nezajdu, ale kašlu na to) hemeroidy, které bolí jak sviňa. Problém je asi v tom, že jsem většinu dne na nohách, pořád někde lítám a to těžké břicho tlačí a tlačí dolů, do míst, kam nemá. Přibrala jsem 13 kg, což není moc, ale připadám si těžká jak slon.
 
A takhle vidí porod Zdeněk Miler:-)
Ale aby to nevypadalo, že si stěžuju, tak nestěžuju, nečekala jsem, že to bude při dvou malých dětech nějaká pohodička. Co jsem chtěla to mám a beru to jako takovou náročnější životní etapu, která se po porodu ještě ztíží (třeba jen ranní vypravování se do školky bude hodně zajímavé), ale taky jednou poleví, až budou děti soběstačnější. Ale co mě dokáže pořádně naštvat je, když se mi do toho začne někdo další montovat a chtít po mě další a další výkony. A tuhle část možná pak smažu, až vychladnu - ale začínám mít pocit, že mě chce moje tchýně zničit. Je to sice hodná paní a s dětmi si rozumí, ale pořád vymýšlí výlety a dlouhé pochody, ze kterých se vracíme až večer, popohání mě k rychlejší chůzi, oběd bych měla uvařit za deset minut, radí věci, které ona sama nikdy dělat nemusela, odpočívat nepotřebuju a těhotenství přece není nemoc. Uff. Musím se vzepřít, i když budu za flákače a těm dlouhým procházkám se vyhnout.



A jak se tedy připravuju na porod? Asi si říkáte, že už mě to čeká potřetí, že jsem ostřílená rodička a nemám co řešit. Omyl. Pokud by to bylo jen trochu možné, nechala bych odrodit manžela. Ne, že bych se bála bolesti, ale nemám ráda všechny tělesné záležitost, jako jsou odběry krve, všemožné zásahy do těla, prohlídky a tělesné změny. A u porodu, tam se toho s tělem děje až moc, na můj vkus. Ta roztahovací schopnost žen mě skoro až děsí. Můj muž je pravý opak a z našich dvou porodů si detaily pamatuje on, já jsem dělala, že tam vlastně nejsem. Ale je mi jasné, že tohle není právě zodpovědný přístup, takže musím zase nastudovat, jak je to s těmi intervaly mezi kontrakcemi a správným dýcháním.

Hlavně přemýšlím, až porod příjde, kdy začít jednat. Je nepsaným pravidlem, že s každým dalším porodem to jde rychleji. Třetí dítě se prý rodí v autě, což fakt nechci. A doma taky ne. Argumenty pro domácí porody na jednu stranu chápu - soukromí, domácí pohodlí, žádné zbytečné lékařské zásahy. Ale u nás si to představit nedokážu a hlavně, to riziko, že se něco zvrtne a nedopadne to dobře, podstupovat nechci ani náhodou. Vzhledem k tomu, že musíme před odjezdem do porodnice ještě někam udat děti, budu muset vyhlásit poplach mnohem dříve, než začnou být kontrakce moc časté. Babičky můžou být v práci nebo u kadeřnice, tak ať nemusím nakonec volat: "Táto, začni vařit vodu". Nebo jak to říkají v těch filmech.

Manželova babička, která je ze sedmi dětí a celá rodina žila v dřevěné chalupě na Valašsku, vyprávěla, že porod její nejmladší sestry proběhl tak, že vlastně vypadla a maminka ji zachytila do sukně. Já stejně nechápu, jak to dříve ty ženské dělaly - s tolika dětma bez pračky a dalších vymožeností, ale i tělesně. To tam musely mít už úplný tobogán a mimčo se muselo držet zuby nehty, aby při každém kýchnutí nevyjelo. A je to vůbec zajímavé, to babiččino vyprávění. Život byl úplně jiný, než dnes. Měli malou chalupu, všechny děti spaly v jedné místnosti nebo v létě na seně a rodiče měli postel v kuchyni, která byla i obývákem. Koupelnu neměli. Každnou sobotu pekli chleba na celý další týden, maso měli jen jednou týdně a do obchodu jezdili s vozem jen jednou za měsíc. V létě běhali bez bot a do školy chodili hodinu pěšky. Starší sourozenci se museli starat o ty mladší a i ti malí už měli své úkoly a nějakou práci. Všechny děti se rodily doma s pomocí porodní báby. Někdy se stalo, že dítě umřelo, při porodu nebo později na nějakou nemoc, ale bralo se to - bůh dal, bůh vzal. V rodině babičky měli štěstí, že jim žádné dítko neumřelo, ale právě babička už měla namále, když v šesti týdnech věku prodělala černý kašel. Na odpočinek po porodu a šestinedělí se moc nehrálo, hlavně, když bylo hodně práce na poli. To se miminko zavěsilo do plátěné kolébky třeba na větev a maminka jen chodila kojit a starší děti ho houpaly.

Velké porodní plány nemám. Rodit do vody nechci ani nevyžaduju aromaterapii nebo masáže zad. Hlavně ať na mě při kontrakcích nikdo nesahá a nemluví a já se budu moct ve stoje pohupovat jako medvěd a setřásat tak bolest. Protože ležet při kontrakcích, to je fakt tortura. Pokud to půjde opravdu rychle, tak nebude ani čas na lékařské zásahy, jako jsou infuze oxitocinu na urychlení kontrakcí a podobné legrace. Epidurál se mě asi taky týkat nebude. Ten jsem měla u prvního porůdku, který se táhl jak týden před výplatou. Dvakrát jsem byla za hrdinku a odmítla jsem ho, ale potřetí už jsem kývla, ale to bych kývla i kdyby se mě zeptali, jestli mě nemají raději zabít. Jo ale jinak je to krásná přírodní věc, ten porod, fakt. Jen jedné věci bych chtěla dosáhnout, aby mi miminko po narození nechali a nikam ho neodnášeli. Říká se tomu bonding a ne každá porodnice má pro toto pochopení. Tak uvidíme, jak se to povede.

Postoje k porodu a miminkům se pořád mění. Vyštrachala jsem knížku z roku 1971 a ten rozdíl oproti dnešku je veliký. Porod doma byl nemyslitelný, při celém porodu se leželo, miminko vytáhli, mamince jen ukázali a šup s ním na novorozenecké oddělení. Nosili ho jen na kojení. Návštěvy tatínků a rodiny byly zakázány. Určité pasáže z knížky mi přišly vtipné. Třeba:

"Ve Francii jdou manželé dokonce tak daleko, že přicházejí na porodnická oddělení a pomáhají svým manželkám při porodu. U nás tento způsob nepovažujeme za nejvhodnější, neboť se přitom porušuje přísná porodnická hygiena a rodičky si takovou pomoc ani napřejí."

"Novorozenec je převezen do speciálního dětského pokoje, odděleného od pokoje nedělek. Víme, že ho máte moc ráda, ale brzy si uvědomíte, že toto dočasné oddělení je pro vás prospěšné. Dřívější zvyk umísťovat novorozence do společného pokoje s nedělkami totiž míval jeden nepříjemný důsledek: novorozenci budili svým častým kříkem a štěbetáním své matky ze spánku. Máte štěstí, maminko, že jste rodila v ústavu! Při porodech v domácnosti bývalo zabezpečení oddechu pro nedělku mnohly neuskutečnitelné."

"A jak tedy správně kojit? Před každým kojením si umyjte ruce a osušte čistým ručníkem. Potom potřete prsní bradavku chomáčkem mulu namočeným v borové vodě. Na obličej si připevněte masku, aby vám přikryla nos a ústa. Je jí vždy třeba použít při kojení a ošetřování kojence. Účelem je zachycovat choroboplodné baktérie."

"Díte se křikem obyčejně čehosi dožaduje. Proto dětská sestra zjistí, zda není pomočen nebo zda neměl stoličku. Oznamuje-li kojenec křikem, že má hlad, neberte jeho žádost na vědomí. Dětská sestra před a po kojení novorozence váží, takže bezpečně pozná, kolik vypil a zda je nasycen. Dítě to pak musí vydržet až do příštího kojení. Kdyby se vyhovělo jeho předčasné chuti, přivezla byste si domů pěkného despotu"

A to bych mohla opisovat dál a dál. Třeba se budeme za dvacet let vracet k těmto způsobům, když je tolik stížností na dnešní děti, jak se chovají ve školách, jak jsou rozmazlení a ničeho si neváží. Uvidíme.
Nový kousek do výbavičky.

A abych se taky dostala k tomu nejdůležitějšímu. Miminku se daří dobře a moc se na něj všichni těší. Už máme konečně i jméno, které se vymyslelo tak nějak samo a jeho význam je krásný - světlo, pochodeň v temnotách, slunce, které bude hřát srdce svých blízkých. A takový člen rodiny by se docela hodil. 

Dnes jsem si naordinovala půl dne ležení na gauči a i když jsem myslela, že budu stručná, sepsala jsem úplný román. Pokud to někdo přelouskal celé, tak klobouk dolů a děkuji:-)


16 komentářů:

  1. Přečetla jsem to celé, dobře já. Hezky sepsáno (ač zkušenosti nemám, ráda jsem se něčemu přiučila ;-)), a držím palce, ať vše proběhne v klidu a ať jse oba zdraví/zdravé :-)

    OdpovědětSmazat
  2. Ježiš, co je to za návody? To je jak z 18. století :-D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Síla, že? A přitom jsem se v tomto systému narodila i já sama:-) Narozená miminka se tatínkům ukazovaly z okna porodnice:-)

      Smazat
    2. přesně tak, to mi říkala i moje máma :))

      Smazat
  3. Krásné, krásné jméno : ) Přesně vím o jaké jde ; )

    OdpovědětSmazat
  4. A já si už říkala, že se tu delší dobu nic neobjevilo, jestli už třeba nerodíš (i když vím, že máš ještě čas ;-)). Přečteno, ty výpisky z knihy jsou brutální :D Jméno tuším jaké bude - google poradil :)
    Tak se ještě držte a hlavně pevné nervy ;-) My už to máme (doufám) za pár...už začínám být ta otrávená těhotná, která to chce dostat ven a je jedno jak...hold 17 kilo navíc už se těžko nese :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já už jsem taky otrávená těhotná a to mám měsíc čas:-) Když jsem přenášela a nepomáhalo nic, tak jsem zkusila nápoj podle ingeborg stadelmann a ten zabral. Poprvé vyvolal dobré poslíčky a za dva dny jsem si ho dala znovu a už jsme jeli:-) Tak mě napadá, když tak řešíme, kam dáme rychle děti, až to příjde, že bych si plánovaně zajela před porodnici, kopla to do sebe, chvíli počkala a šla rodit:-) Držím palce, ať už to máš rychle za sebou, i když pak začne zase jiné tóčo:-)

      Smazat
    2. Tak na mě ta "těhotenská nasranost a netrpělivost" přišla asi před týdnem, ale pořádná :D ...fuha, zkusím si ten nápoj najít, protože jak to budu snášet ještě víc jak týden, tak jsem ochotná už udělat cokoliv :D
      ...a vidíš, třeba by to tak šlo :D ;-))

      Smazat
  5. Ach, držím palce! Ten zajačikový pôrod nemá chybu :D a pre mňa ako kontaktnú matku sú návody z praknihy úplne strašné a je mi z nich doslova smutno... prajem pohodový pôrod (v rámci možností :D samozrejme, ten môj bol) a rýchle zotavenie.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ta knížka je síla, nechápu, jak k těmto postupům došli. Bohužel v mnoha porodnicích ještě hodně z těchto praktik zůstává. Musím do té své zajet nebo minimálně zavolat a předem se zeptat na ten bonding. A díky, oba mé porody byly docela dobré, druhý šel úplně hladce, tak snad to bude i tentokrát ok.

      Smazat
  6. Evi,s tchýněma je sranda, někdy. Ta moje si při narození Adélky dala za svůj "osobní cíl" mě rozkojit za každou cenu a zasvětila tomu každou chvilku. Bombardovala mě několikrát denně telefonáty typu: tak co Haničko, už to teče? A snažíš ty se vůbec? Dávala sis ty obklady, jak jsem ti říkala? Piješ hodně melty? A kojící čajík? Zkusilas klobouček/odsávačku/laktační poradkyní? MUSÍŠ se rozkojit Hani, je to hrozně moc důležitý, jinak se mezi tebou a Adélkou nevytvoří to správné pouto (nějak jsem si nevšimla, nakonec to stejně nevyšlo a mám dojem že připoutané jsme s Adunkou až až).... atd atd celé šestinedělí. Děs a hrůza.
    Pevně věřím, že tentokrát to bude jiné. Ale nastěstí jsem už starší, chytřejší a silnější než před pěti lety a nenechám se už takhle týrat :-), byť s dobrým úmyslem.

    Držím palce ať jde všechno jako po másle. Ale ne zas moc ať to není ten tobogán jak píšeš :-).
    Sama mám 24 dnů do termínu a už teď jsem pěěěěěěěkně rozkňouraná.

    kdyzmamchut

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To máš termín jen o týden dřív než já:-) Taky držím palce, ať je vše ok.
      Tak to je taky síla s tím kojením:-) Kojení taky není moje silná stránka, sice jsem odkojila dost, ale s vypětím všech sil:-)

      Smazat
  7. Jéé, už se moc těším na články po :) A jméno asi tuším ;), krásné ;)

    Sororessa
    A.

    OdpovědětSmazat
  8. Takze to bude Lucie? :) Dobre jsi me rozesmala, ale myslim, ze to zvladnes! Hlavne si nepredstavovat hororove scenare :)

    OdpovědětSmazat
  9. Vypadá to, že všechny tchyně jsou stejné:)) S vařením na nás taky spěchá, všechno je podle jejích slov "snadno". Ale bereme to s humorem, maminku respektujeme ale zároveň si děláme věci po svém, do pří se nepouštíme.

    OdpovědětSmazat

Moc děkuji za komentář!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...