pátek 9. srpna 2013

Jedno, dvě nebo tři?

Dnešní článek bude o dětech - kolik bych jich chtěla já, kolik jich mají ostatní, kolik je jich potřeba a proč vlastně. 

Začnu tím, že se mi líbí rodiny se třemi dětmi. Zatím jsem nezjistila přesně, co mě na nich tak fascinuje. Ale s určitostí vím, že čtyři už jsou přespříliš. Vícečlenných rodin je víc a víc. Vznikají v mém okolí, vidím je na ulicích nebo na koupalištích. Byla by mi stejně symtatická moje velká rodina? Já mám teď děti dvě. Neříkám, že mi nestačí, někdy mi připadá, že je jich až moc. Přece jen děti nejsou jen radosti, ale i hodně starostí. Znáte Paretovo pravidlo 80/20? Řekla bych, že platí i na děti. Jsou hodné jen 20 % času, ale máte z nich 80 % vaší radosti. Prostě stojí to za to.




















Naštěstí v dnešní době už není upjatě považováno za standard mít děti dvě. Někdo nemá dítě žádné, někdo jich má pět. Je to různé a je to dobře. Důležitější a podstatný znak posledních desetiletí je snižování porodnosti ve vyspělých zemích. S tímto tématem jsem se už několikrát setkala a je zcela zřejmé, že bude mít velký vliv na budoucnost západních států i naší země. Nejspíš jste o tom taky slyšeli, i když je to spíš takové tabu, o kterém se nemluví nebo spíš nechce mluvit.

Já tu naši menší porodnost vlastně úplně chápu. S otevřením hranic a trhů se k nám dostaly nové příležitosti, jak se realizovat, bavit se, cestovat. Na druhou stranu narostl počet rodin s ekonomickými problémy. Takže výsledek je takový, že víc a víc lidí rodičovství odkládá, pořídí si jen jedno dítě nebo se do plození vůbec nepouští.

A jaký to bude mít vliv?

Vím, že se mnoho lidí nestará, jaký bude svět za padesát nebo sto let, protože, jak říkají, už budou staří nebo mrtví a tím pádem jim to bude fuk. To určitě svou logiku má a nikomu tento přístup neberu. Ale mě budoucnost zajímá. Takže o co tedy jde? Jednoduše řečeno - aby národ nebo jakákoli skupina lidí přežila i do budoucna, je potřeba, aby míra porodnosti byla 2,1 (tzn. aby každá žena měla průměrně 2,1 dětí). Když je porodnost menší, skupina lidí vymírá. A ve vyspělých zemích je porodnost menší všude. Podívejte se na tabulky třeba zde.

Jaké změny čekají ČR?

I když se v posledních letech porodnost u nás trochu zvýšila, pořád je nízká - asi 1,5 (přesné číslo jsem nenašla). Nedávno jsem četla článek, že za 100 let se počet obyvatel u nás sníží na 7,5 miliónu a třetina lidí bude starších 65 let. Tento vývoj bude průběžný a je jasné, že vlivem snižujícího se počtu daňových poplatníků dojde ke zhroucení důchodového systému a omezení veřejných služeb, jako je zdravotnictví a školství. Vše se bude muset přehodnotit a přeorganizovat, což by měla dělat naše vláda, která se ale zabývá jen svými interními spory. To abych se pořádně naučila péct chleba a pěstovat brambory - jednou se mi to bude hodit.



Jak se změní Evropa?

Často slýchám, jak už evropské metropole nejsou tím, čím byly. Mění se na základě struktury jejich obyvatelstva. Zatím se nejvíc mluví o Francii, ale podle současného vývoje stejné změny zasáhnou i ostatní státy. Jedná se o islamizaci evropy. Díky vysoké porodnosti rodin, vyznávajících islám, která je kolem 8 dětí na jednu ženu, se odhaduje, že budou mít muslimové v Evropě převahu za asi 50 let. (Různé zdroje uvádí různá čísla, pokud vás téma zajímá, zkuste si přesné údaje vyhledat sami.) Jaký to bude mít vliv? Vzhledem k tomu, že islám není moc tolerantní náboženství, snažící se ostatní převrátit na svou víru. Nebudou o Vánocích v ulicích nazdobené stromky? Ve školách budou ženy nosit šátky na hlavách? Kámoška sdílela na Facebooku toto video (klik), které celé téma pěkně vysvětluje.

Na závěr

Nakonec mám ještě dvě věci. Za prvé - mé nejisté přání mít tři děti vůbec nesouvisí s potřebou zvýšit porodnost a zastavit islamizaci světa, tak spásonosně se opravdu necítím. Ale věřte, že i s tímto názorem jsem se setkala. Za druhé - tímto článkem jsem vůbec nechtěla někoho strašit. Jen si myslím, že je lepší o věcech mluvit, než strkat nevědomě hlavu do písku. Změna je život a každé století nějaké změny přineslo. Moje devadesátiletá babička toho taky už hodně zažila a pořád si uchovává optimismus a to je hlavní.

Tak co vy na to? Zajímají vás taky podobná témata? A příště si dáme zase něco kosmetického, nebojte!


10 komentářů:

  1. Skvělý článek! Je pravda, že takové věci hodně lidí nezajímá, ale je to chyba. Je pravda, že třeba Londýn už není to co býval.

    OdpovědětSmazat
  2. Je skvělé, že bloggerka dokáže prezentovat i takovéhle skutečnosti. :) Podle mě je to důležitá problematika, která se dotýká celé naší populace. Miraculous Style

    OdpovědětSmazat
  3. Tedy... Poprvé slyším, že téma snižování porodnosti je tabu. Slýcháme o tom přece ve sdělovacích prostředcích s opakující se pravidelností už několik let, takže taková horká rádoby senzace to opravdu není. O_o Ela

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já jsem to taky jako senzaci podat nechtěla. Tím tabu jsem myslela spíš zmiňované změny v celé Evropě, o těch se u nás až tak nemluví. A možná by ses divila, kolik lidí se s tímto celým tématem zatím vůbec nesetkalo.

      Smazat
  4. Parádní článek. Je mi 25 a jsem ze tří dětí a přijde mi naprosto logické, že i já budu jednou matkou tří dětí. Nedokážu si představit, že bych vyrůstala jen s jedním sourozencem. Když se o tomto tématu bavím se svými spolužáky, tak jedno či dvě děti jsou pro ně málo. Všichni chtějí velké rodiny! :) Můj přítel mě šokoval, že chce dětí pět, ale co je moc, to je moc :D jsem zastánce toho, že si máte pořídit tolik dětí, kolik jste schopni uživit. V dětství jsem všechno oblečení dědila po své sestře a nijak mi to neblížilo, tak výmluvy typu - dvě děti neužívíme, mi přijdou směšné.... sorry, můj názor.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to je pěkné, že tolik lidí chce více než dvě děti:-) S tím uživením máš pravdu. Myslím, že nejvyšší vydáje jsou pak za různé koužky a pak náklady spojené se studiem na vysoké.

      Smazat
  5. Evi, i já jsem měla sen o království o 3 princezničkách, prišla první, za necelé dva roky bráška a třetí už fakt ani náhodou, já jsem z nich celkem vyšťavená. Možná, kdybych začala v mladším věku a neměla je tak brzy po sobě, tak bych si to užila více. Ale prostě jsem moc chtěla aby byli věkově blízko, tak jako já se segrou a ono to vyšlo hned. Takže mám co jsem chtěla. Mimochodem za toho chlapečka jsem moc ráda, je to něco jiného než holčičky, my v rodině moc chlapečků nemáme, tak asi proto jsem chtela ty holčičky. Teď už se těším až budou samostatnější a s manželem budeme mít opět víc času na sebe místo dalšího miminka:)) Pá, Monika z Rožnova:)

    OdpovědětSmazat
  6. Děkuji za krásný článek, na jehož odkaz jsem narazila na modrém koníkovi! Naprosto souhlasím s tím, že populaci systematicky vymírá. Bohužel se ale i v dnešní době setkávám s názorem, že moderní je jedno, max.2 děti. My máme v plánu dítka tři. Proč zrovna tři? Jedináčka nechci, dvě mi přijdou málo a čtyři zase moc. Jak to dopadne? Kdo ví, to ukáže až čas ...
    Držím palce při rozhodování! :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji:-) Těší mě, že se někomu článek líbil a na koníka ho přidal. Přeju ti, ať se plány na tři děti vyplní!

      Smazat

Moc děkuji za komentář!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...