čtvrtek 31. října 2013

Moje podivná hřbitovní záliba

Snad vám nebudu připadat divná, když se přiznám, že mám ráda hřbitovy. Jako dítě jsem s babičkama na místech posledního odpočinku trávila dost času a vytvořila jsem si k nim veskrze kladný vztah.

Hřbitovy jsou skvělým místem pro procházky, je tam ticho, nikdo neruší v přemýšlení a ta blízkost smrti v člověku vyvolává takovou zvláštní pokoru. Baví mě číst nápisy na náhrobcích a prohlížet si staré fotografie. Počítám, kolik let se lidé dožili, v duchu si dělám statistiky o četnosti výskytu jednotlivých příjmení a taky je mi líto hrobů, ke kterým už nikdo nepřichází. 

Takže nemusím zdůrazňovat, že si toto dušičkové období užívám. Za poslední týden jsem byla na pěti hřbitovech. Úplně nejlepší je, když se setmí a hřbitov osvětlují jen plaménky svíček. Už přesně nevím, kdo mi vyprávěl tuto příhodu: Mladý pár se vrátil domů po letech strávených ve Státech, právě na svátek všech svatých. Přivezli s sebou malou dcerku, rodilou Američanku. Přišli večer na hřbitov, hroby byly nazdobené, svíčky zářily. Ta malá se dívá na tu krásu a s nadšením zvolá: Oh Halloween, let´s have a party!

Paprsky slunce nebo znamení z hůry?
Tyto fotky jsem dělala někdy v září na jednom úžasném starém hřbitově, který pamatuje hodně, ale na nebožtíky se už pomalu zapomíná. Toto místo má pro mě velké kouzlo.

Tajemná tvář, uaaa.


Většina hrobů je pohřbena pod dlouhými chapadly břečťanu.

Zdánlivě opuštěná hrobka.

Nevíte někdo, co znamená to oko v trojúhelníku?


Jeden z mála andílků, kterého nikdo neukradl.
Jak jste na tom s hřbitovy vy? Chodíte tam kvůli Dušičkám? Slavíte Halooween? Nebo klidně napište nějakou strašidelnou hřbitovní historku. Meze se nekladou.


18 komentářů:

  1. Ahoj Evi, tak já to mám se hřbitovem podobně. Zrovna jsme již také absolvovali takové to hřbitovní dušičkové kolečko. Nazdobené hroby a svíčky jsou moc krásné, ovšem chce to lepší počasí. Když je zima a mě se ani nedaří zapálit svíčku jak venku fučí, tak to nemusím.
    Moc pěkný hřbitov je v Jihlavě a tam musím říct, že hrobky, kde jsou pohřbení už z roku 1890 tak to je fakt něco. Navíc ty hrobky vypadají jak z Harryho Pottera a obchází mne velký respekt.
    Měj se, papa Markéta H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Markét, my si zajdeme ještě asi jednou o víkendu, kdy to všechno bude svítit na plno:-) Mě se vůbec nelíbí ty nové hroby, natěsnané na sobě, všechny stejné, vypadají jako paneláky nebo většina nových bytů, které se teď staví. Úplně bez fantazie. Ty staré hroby stojí prostě za to, tak jako staré domy. Papa

      Vymazat
  2. Krasny hrbitov, kde to je? Takovy podobny je v Pribore. Oko v trojuhelniku je znak Templaru.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za informaci. Budu si o tom muset něco počíst. Na starém hřbitově v Příboře jsem teď taky byla:-) Chodila jsem tam jako malá a docela jsem se bála. Nejvíc jsem ohlížela sochu dvou dětí stojících nad hrobem, asi rodičů. Hřbitov na fotkách je z Rožnova pod Radhoštěm. Je docela velký a obklopený paneláky.

      Vymazat
    2. Boh sa znázorňuje ako oko v trojuholníku :) A konečne nietko kto nepíše o halloweene ale dušičkách ;) Pekný článok

      Vymazat
  3. Ahoj Evo, tento hribov ma fakt atmosferu! Ja hrbitovy jako cil uplne nevyhledavam, ale kdyz mam prilezitost, tak tam rada zajdu. Kdyz jsem byla mala, s kamaradkama jsme porad pobihali kolem hrbitova a kostela a pamatuju si jeden nahrobek male holcicky, kterou udajne srazilo auto nekdy v osmdesatych letech. Na ten nahrobek jsme se chodili porad divat, protoze byl neuveritelny. Velky cerny a na nem bila kresba holcicky stojici na skale.. no, vecer bych se tam asi sama nevydala!

    OdpovědětVymazat
  4. Já jako malá taky hodně s babičkami chodila na hřbitov, vlastně to byla vždycky každodenní odpolední procházka když jsem u nich byla:) A miluji hřbitov přesně v den kdy jsou dušičky a všude je tma a jen jdou vidět světýlka ze svíček:)

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Evi, ve mě hřbitovy vzbuzují až posvátnou úctu. Jak se tam dostanu, tak jsem ticho, přemýšlím a přesně jako ty...když vidím nějaký "zchátralý" hrob, tak je mi člověka "tam" líto...Nechápu jak tam někdo může chodit a křičet jak na lesy na polovinu své rodiny (i to jsem zažila). Ale jak se setmí, tak mě nikdo kolem hřbitova nedostane :)...jsem už dost "velká", ale stále se bojím :))
    SpaceSusi´s blog

    OdpovědětVymazat
  6. jé taky miluji, hřbitovy, nejlepší jsou takové ty staré třeba v lesích to je potom úža

    OdpovědětVymazat
  7. 4.bp.blogspot.com/_lXfgFaXeKkg/SalLfMswoSI/AAAAAAAACO4/izdUDoPgGSs/s320/illuminate.jpg oko v trojúhelníku je i na dolarovce, má to něco společného s iluminátama myslím, ale nejsem odborník :)

    OdpovědětVymazat
  8. Asi jsi mé dvojče. :-D
    Já mám teda spoustu příbuzenstva mrtvé- ale to je zase jiný okruh. :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Taky mam moc rada hrbitovy, hlavne ty starsi, ty maji lepsi atmosferu. Uplne nejradsi mam zidovske hrbitovy v mlznych podzimnich dnech :) My na hrbitov nikdy nechodili nikomu na hrob, ale chodili jsme tam jak na vystavu - kdekoliv kde jsme byli s tatinkem jsme se museli jit podivat na hrbitov. Obcas jsme proste i zastavili cestou, kdyz tatinka cvrnkl do oka nejaky zajimavy nahrobek. A me to zustalo, taky moc rada chodim jen tak koukat na hrbitovy.

    A co se tyka toho oka, tak to je proste symbol "vsevidouciho bozskeho oka", ktery se objevuje v podstate od pocatku krestanstvi. Jen v posledni dobe se zacina brat jako symbol Svobodnych zednaru. Je to ale spis dano odklonem nasi spolecnosti od symbolu, tudiz kdyz se nekdo neodklonil od puvodnich symbolu, mame pocit, ze to je neco specifickeho pro jedinou skupinu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jste měli s tatínkem pěknou zálibu. Díky za vysvětlení toho symbolu.

      Vymazat
  10. Jé Evi, to je zajímavé téma. Hřbitovy cíleně nevyhledávám, ale zavzpomněla jsem si na dětsví, kdy jsme na ně chodili celkem často a dělala jsem tam stejné věci, hledala zajímavé příjmení, prohlížela fotky, počítala letopočty a nejvíc mě fascinovaly ty hroby, které byly pro malé děti či jsem znala tragický příběh. Tento se mi po letech zdá bizardní a těžko uvěřitelný: zamotaly se mu střeva poté, co snědl čerstvé buchty, další už byly normálnější: zabil se na motorce, utopil se pod splavem atd. Toto mě úplně háže do těch vzpomínek, kdy jsem tam jako malá chodila s babičkou, škoda, že to už nejde vrátit, babička již dlouho leží v charitě a o život již nemá zájem. Rožnovský hřbitov vypadá pěkně, jezdím téměř denně kolem a vůbec mě nenapadlo tam zajít, tak třeba to někdy napravím. Pěkný večer, Monika B.

    OdpovědětVymazat
  11. hřbitovy mají strašně zvláštní atmosféru! i když je v centru města, je tam klid a většinou je to taková džungle - stejně jako na tvých fotkách. Takové mám nejradši. Přijde mi ale zvláštní chodit na hřbitovy, které s mojí rodinou nemají nic společného. Na "ten náš" ale chodím ráda, škoda, že je tak daleko od místa, kde bydlím, a tak zapálit večer na Dušičky svíčku a kochat se... to jsem už dlouho neudělala:)
    perko101.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  12. Pamatuji si, že když jsem byla malá, tak na jednom hrobě rostlo spoustu lesních jahůdek...ten hrob mě fascinoval:)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za komentář!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...