Čím jsem si udělala radost + malé nahlédnutí ke mně domů

Vzhledem k mini rozměrům našeho bytu si bytové doplňky kupuju opravdu jen vyjímečně. Tento kousek jsem viděla u nás v květinářství před pár týdny a nemohla jsem ho dostat z hlavy. Nebyla jiná možnost, než ho přemístit k nám domů.

Obal na květináč stál 230 Kč. Je celý bílý a má ouška z provázku. Líbí se mi na něm nápis na modrošedém podkladě. Tento styl mě poslední dobou hodně táhne. I bílá barva v interiéru se mi líbí víc a víc.

Na okně v kuchyni mu to moc sluší. V květinářství byla v obalu původně tlustice a vypadalo to skvěle. Snad znáte - sukulent s baculatými oválnými lísty, který prý do domácnosti přináší peníze.

Já jsem dala do obalu místo tlustice můj rozmarýn, který mám už asi dva roky a vypadá to taky pěkně.

V létě jsem si koupila v obchodě další bylinky, které mi nejen že brzy uschly, ale navíc mi nakazily malými zelenými housenkami, které požíraly listy. Už to vypadalo, že ho budu muset vyhodit. Stříkat chemickým postřikem jsem ho nechtěla. Tak mě napadlo umýt listy mýdlovou vodou a kartáčem a bylo po housenkách. 

Poslední dobou jsem si hodně oblíbila zarámované fotky naší rodiny, nejlépe černobílé. Jednou bych chtěla mít v nějaké místnosti jednu celou stěnu plnou fotek. Tato fotka je v kuchyni.

Tady je police nad sedačkou, na které mám položenou opět fotku dětí. Tuto jsem nefotila já, ale umělecký fotograf Vojtěch Sláma. V Ikei jsem koupila černý rámeček a prý to celkově vypadá trochu jako parte. Mně se nezdá, no posuďte sami.

 

Tento obrázek visí na ledničce. Je to reklama na obchod A la maison. Moc se mi líbí ta převaha bílé a polštářek s nápisem. Po podobných polštářích už se delší dobu rozhlížím, ale zatím bez úspěchu.

Když na internetu narazím na fotku interiéru, který mě zaujme, uložím si ji. Tato je jedna z nich. Líbí se mi kontrast bílé, černé, přírodních materiálů a samozřejmě opět nápisy.

Jak už jsem psala, náš byt je hodně malý a navíc je obléhán podobnými příšerkami a dalšími vetřelci, kterým se normálně říká hračky. Obývák slouží spíš jako dětská herna. Proto se teď vůbec nesnažím o nějaké dekorování bytu, protože by to v té záplavě věcí vůbec nevyniklo. Naštěstí tohle obydlí není konečná, takže moje velká chvíle teprve přijde!

A toto je Emil. Nejhodnější dítě. Je to ručně vyráběná látková panenka značky Rubens Barn ze Skandinávie. Zajímavostí je, že není určena jen pro děti, ale třeba i do domovů důchodců pro terapeutické účely. Můžu potvrdit, že na lidi působí fakt pozitivně. Minulý rok jsem díky Emilovi byla ale trochu zmatená. Babička nechala dcerku neplánovaně ostříhat na krátko, zezadu vypadali skoro stejně, takže jsem si je několikrát spletla.

Co říkáte na můj nový obal na květináč? Jaké barvy a styl interiéru se líbí vám? A baví vás podobné posty?