Jak si užít (a přežít) dovolenou se třemi dětmi

Dovolená. Představte si koupání v tyrkysovém moři, nekonečný relax, čas na čtení, procházky a objevování nových míst. A teď k tomu přidejte tři malé děti. Celou představu můžete zahodit. Ale i dovolenou se třemi dětmi si jde užít. Jak na to?

Pro dovolenou jsme zvolili válečku u moře. V našem případě spíš pobíhačku. Ale i na to poležení přišla řada. Na základě vlastních zkušeností a obsáhlého průzkumu (pokec se dvěma kamarádkami) jsem došla k závěru, že naprosto zásadní jsou tyto oblasti:

Lehátka

Mít lehátko je základ. Kdo má lehátko, je král. Pak můžete v leže a z první řady ostřížím zrakem sledovat vaše miláčky při dovádění, popíjet mojito a říkat si, jak je ten život krásný. Jak jsme záhy zjistili, ukořistit vhodné lehátko není tak snadné. Nyní jsme konečně mohli docenit brzké ranní vstávání syna, který už v půl šesté při pohledu z okna hlásil, že je ráno a je čas jít chytit lehátka. Dostal funkci managera přes lehátka. Já jsem byla zbytkem rodiny vybrána jako jeho asistentka. A šlo se do akce. Jaké bylo naše překvapení, když jsme při východu slunce dorazili na pláž. Většina lehátek už byla obsazena, což nechápu. Že by se lidé pod rouškou noci kradli na pláž a tajně si lehátka zabrali? Nebo v hotelu fungovala mafie přes lehátka a my jsme jen nevěděli, koho uplatit? Možné je všechno. Naštěstí jsme nakonec vždy dvě lehátka sehnali. Jednou sice každé na jiném konci pláže, ale jak se ukázalo, může to být i výhoda, protože kdo by to taky celou dobu se svou rodinou vydržel, že jo. 

Jídlo

Jídlo je kapitola sama pro sebe. Zajímavé je, že největší hlad měly děti v době mezi snídaní, obědem, večeří a několika svačinami. Když jsme se dostali do jídelny, hlad jako mávnutím kouzelného proutku ustal. Musím uznat, že jsem čekala, že děti ultra super mega nonstop all inclusive ocení více. Hromady rozličných pokrmů a oni chtěli většinou jen hranolky a suché špagety. No nic. S mužem jsme se nenechali odradit a rozhodli se jim pochoutky i přes jejich netečnost nabízet. Museli jsme brát v potaz jeden důležitý faktor, kterým je čas. Čas v jídelně, po který děti vydrží alespoň trochu v klidu, je omezený. Velmi omezený. Chce to dobře promyšlenou strategii. Já naberu maso, ty sežeň zeleninu a hranolky. Při pohledu na mísy s lahůdkami a pod časovým tlakem se mi vkrádaly na mysl různé otázky: Stihnu se najíst já? Nemám si to sníst přímo tady z těch várnic? Co mě několikrát překvapilo, bylo to, že manžel přinášel jídla, na která jsem já v tom spěchu a zmatku nikdy nenarazila. Možná našel tajnou místnost pro VIP nebo pro jídlo chodil k vedlejšímu hotelu. Ale to nevím, neptala jsem se ho, se třemi dětmi není čas řešit detaily.

(Ne)vděk

Zatímco my jsme se po dobu dovolené vznášeli na obláčku nadšení, že si konečně pořádně užijeme, děti s námi tento postoj tak úplně nesdílely. Z toho vyplývá poučení - Vděk nečekejte. Na ten rovnou zapomeňte. Vaše děti se na dovolené můžou vztekat, urážet, být netrpělivé, otrávené, ukňourané a tak nějak celkové vysírat a dokonalou atmosféru kazit. Vaším úkolem je negativní nálady nevnímat, nenechat se otrávit, na děti nekřičet a nezvolávat, že je příště neberete. Jak jsem vypozorovala, tak tento úkol se nepodařilo zvládnout nejen nám, ale i většině ostatních rodičů. Příští rok jedeme bez těch malých nevděčníků!

Jaké jsou vaše rady na dokonalou dovolenou s dětmi? Dejte vědět do komentářů!

Wellness hotel Horal - dokonalá zimní dovolená s dětmi

Po dlouhé době odříkání, nočního kojení a každodenního vyvařování jsem si řekla, že by neškodilo trochu si užít a orazit si. Chce to dovolenou. Zimní dovolenou. To si přece zasloužím.

Shora: pohled na rezidenci B a vršek sjezdovky; v popředí chladnější plavecký bazén, vzadu vyhřívaný bazén s vířivkami a řekou a nad ním dětské brouzdaliště; po masáži jasmínový čaj v odpočívárně; naše nejmenší bobařinka.

Zímní dovolená s dětmi byl můj sen. Zasněžené kopečky, sluníčko, sjezdovka hned u hotelu, relaxace v bazénu, sauna, dobré jídlo... Podle přístupu - jen to nejlepší je pro mě dost dobré, vybrala jsem pro naše radovánky wellness hotel Horal ve Velkých Karlovicích v Beskydech. Je to od nás co by kamenem dohodil, ale vzhledem k tomu, že nejmenší dítko nemá rádo cestování autem, i ta krátká cesta byla až až.

Shora: vyhřívání v bazénu; pohled z terasy na okna bazénu; poslední den bylo azuro a mírně tálo; lyžujeme.

Těšila jsem se. Možná až moc. Dva týdny před odjezdem to skoro vypadalo, že se nikam nepojede. Děti, které byly celý rok zdravé, začaly zápasit s viry. Pak ještě přišla obleva a můj zimní sen se začal pomalu rozplývat. Že by to odříkání nebylo dostatečné a žádný oraz si nezasloužím? Nakonec se ale všechno v dobré obrátilo, děti se z nemocí vyhrabaly a navíc těsně před naším příjezdem napadlo plno sněhu. Prostě přesně podle plánu. Po týdnu balení, od potápěčských brýlí, po lyžařské rukavice, jsme mohli vyrazit. Cestu zasněženou krajinou mi kazilo přemýšlení, co všechno jsem možná zapomněla. I tak jsem se brzy dostala do dovolenkového módu a užívání mohlo začít!

Po příjezdu nás okouzlil výhled na zasněžené údolí. Já jsem říkala, že si to zasloužím. Ještě před pár hodinami ležel sníh jen na sjezdovce, ale přijedeme my a rázem je tu zimní pohádka.

Shora: Výhled z terasy do zasněženého údolí; pohled na bazény od šaten; kokosový nápoj z bazénového baru; terasa před recepcí.

Náš pobyt se odehrával v rychlém tempu. Snídaně, lyže, boby, bazén, polévka, lyže, bazén, večeře, wellness a v noci taková parodie na spánek. Stihli jsme i masáž. Ajurvédskou olejovou. V tomto hotelu je parádní to, že je vše na jednom místě. Ujdete pár metrů, jste na sjezdovce, dalších pár metrů a jste v bazénu a když dostanete hlad, šup do restaurace. Pro rodinu s malými dětmi je to značka ideál. Odpadlo nám časté převlíkání. To je v zimě u dětí to nejhorší. Než je člověk navlékne do těch titěrných bundiček, čepiček a rukaviček, tak je zpocený jako kůň ještě než vyjde ze dveří. Tady nás tohle peklo minulo. Do bazénu jsme chodili v županu přímo z pokoje. Těch pár metrů přes venek nás jen otužilo.

Protože jsme měli s sebou i dvě hlídačky babičky, mohli jsme si s manželem po večeři zajít sami do wellness. Večer už tam bývá méně lidí a člověk si tak sauny více užije. Může třeba hrát hru na to, že je tam jako že sám a se svým protějškem se seznámí až ve vířivce nebo v horkém venkovním bazénku. Nebo vymyslí nějakou jinou blbost. Nebo nemusí. Může tam jít úplně normálně, ale každopádně si to užije. Více o wellness jsem psala zde v článku o krátkém letním pobytu v Horalu jen s manželem. 

Když bych měla shrnout, proč je hotel Horal tak skvělý? Protože můžu:

• dívat se z terasy do údolí a přitom vdechovat bylinky linoucí se větráním z wellness.
• jít z pokoje do bazénu jen v županu.
• vyhřívat se v bazénu se slanou vodou a dívat se na na zasněžené stromy.
• v plavkách si dát čerstvou šťávu UGO.
• relaxovat ve wellness ve vířivce a přitom si, po dlouhých letech monogamie, připomenout, kolik je na světě různých tvarů penisů :-)
• nechat se v sauně rozpálit do ruda a pak se jít schladit procházkou ve sněhu, dokud mi nezačnou omrzat palce.
• ohřát se ve venkovním horkém bazénku a přitom se dívat, jak padá sníh.
• v klidu se nasnídat, zatímco si děti hrají v dětském koutku.
• k večeři si dát čtyři hlavní chody a nebýt nacpaná k prasknutí. Snídaně i večeře jsou totiž formou bufetu.
• když se mi zachce, skočit na lyže nebo si zajezdit na bobech.
• Pokoje jsou moderní a koupelny takové, jaké bych chtěla mít i doma.

Moje tipy a postřehy:

• Pokud musíte mít denně deset piv, raději si přivezte plechovky z domu. Nápoje jsou v Horalu dost drahé. Pivo 10° stojí 39 Kč, půl litru Kofoly 50 Kč, Cappuccino 60 Kč a 3 dcl šťávy UGO je za 89 Kč. Každou útratu můžete platit čipem a účet zatáhnout až při odjezdu.
• Když chcete mít do bazénu i restaurace co nejblíže a nechce se vám připlácet za rezidenci E (která má spojovací tunel), rezervujte si pokoj v rezidenci A.
• Do wellness jděte ráno nebo až po večeři. Odpoledne je tam přeplněno a možná byste v sauně museli někomu, třeba úplně cizímu, sedět na klíně.

Tato fotka je z posledního dne a jak vidíte, stromy už nejsou zasněžené, začalo zase tát. Fotila jsem z terasy a ten palouček dole, to je výběh ze sauny. Ve sněhu je vidět několik "andělíčků", které vytvořili svými nahými těly ti nejotužilejší.

Tuto fotku jsem pořídila ve frontě na vlek. Můžete tak vidět celý komplex hotelu. Úplně vlevo, schovaná za stromem, je rezidence E, ve které je ubytování nejdražší. Má spojovací tunel k hlavní budově. Dále směrem doprava, v té největší hlavní budově, je restaurace, bar, jídelna, konferenční sál, recepce, bazény a wellness. V pravé půlce fotky jsou tři stejné domečky, tři rezidence. My jsme byli ubytovaní v té levé, rezidenci A. Z ní je to kousíček ke vstupu do bazénů a wellness i do jídelny a restaurace. Z rezidence B je to zase asi tři metry ke sjezdovce. Když už jsem u té sjezdovky. Sjezdovka má jen 350 m, ale pro děti je ideální. Dospělý si na ni moc nezalyžuje. Pokud byste si chtěli pořádně zalyžovat, tak je lepší zajet si kousek dál na sjezdovku Razula nebo na Bílou.

Co se týká služeb hotelu, tak nemám žádné výtky. Personál je milý a vstřícný. Pokud si pamatujete na můj letní článek o Horalu (zde) a na mou "příhodu" s číšníkem, možná se ptáte, jestli tam opět byl. Byl. A musela jsem se hodně ovládat, abych nevyprskla smíchy, když mi servíroval Kofolu :-)

www.horal-hotel.cz

Byli jste taky na zimní dovolené nebo se teprve chystáte?