Good bye 2016, hello 2017

Doufám, že jste si užili vánoční prázdniny jak se patří. Já ano. K počítači jsem se skoro nedostala a zjistila jsem, že mi ani nechyběl. Teď jsem ale zpátky i s malým zabilancováním.

Můj rok 2016 očima Instagramu

Jaký byl můj rok 2016?

Opět jsem ušla kus cesty. Cesty vpřed. Mám radost ze dvou věcí, které jsem dlouhé roky odkládala a až v roce 2016 jsem je rozsekla. Z mých cílů, které jsem si před rokem sepsala (článek zde), se mi podařilo splnit vlastně všechny, až na jeden, ten hlavní. Stěhování do domu zatím neproběhlo, přesouvá se na začátek nového roku, ale vlastně mi to ani nevadí, stavba a zařizování chce svůj čas a nedá se uspěchat.

Jaké byly hlavní úspěchy a milníky roku 2016?

Začala jsem jezdit autem. Jedna ze zásadních věcí minulého roku. Řidičák mám 18 let, ale nikdy jsem pořádně nejezdila. Tentokrát jsem si zaplatila několik jízd s instruktorem a začala opatrně jezdit sama. Jsem na sebe pyšná, že jsem překonala velké obavy hraničící s odporem a zjistila jsem, že řízení není žádná hrůza. Bude ještě trvat, než se na jízdu budu těšit, ale jsem na dobré cestě. 

Ostříhala jsem dlouhé vlasy. Druhá záležitost, kterou jsem nosila v hlavě roky. Pořád jsem dumala, jaké by to bylo, kdybych se ostříhala, ale bála jsem se, že budu litovat, krátký střih se mi nebude líbit, ale už nebude cesty zpátky. Teď mám mikádo nad ramena, nelituju a cítím se s krátkými vlasy dobře. Občas je sice potřeba sáhnout po žehličce, aby účes vypadal dobře, ale prý vypadám mladší a modernější, takže to stálo za to.

Nejstarší dítko začalo chodit do školy. Vpluli jsme do systému známek, domácích úkolů a třídních schůzek. Měla jsem obavy, ale všechno běží samo, stačí občas podepsat deníček a nahlédnout do žákajdy. Paní učitelka je fajn, dítě se do školy těší, co víc si přát. Jen čekám, kdy donese první dvojku, aby to nebyla taková nuda se samými jedničkami.

Začala jsem na pár hodin denně pracovat. Další podstatná věc pro mě, splněné přání. Nedávno jsem o tom psala článek, takže koho zajímají detaily, mrkněte zde. K tomu pořád ještě funguje (skomírá) můj e-shop, který se pokouším prodat.

Stala se ze mě vášnivá čtenářka. Vždy jsem ráda četla, ale únava a nevyspání na mateřské mi kradlo čtenářskou energii. To se minulý rok změnilo. Přečetla jsem celou řadu knížek. Mnoho vzdělávacích a naučných z oboru marketing a copywriting. Rozečtenou mám knihu Zbraně vlivu od Roberta B. Cialdiniho, která je perfektní a měli by si ji přečíst všichni, kteří chtějí prohlédnout prodejní taktiky obchodníků. Taky jsem přečetla několik knih ze skupiny motivačních, ze kterých mě nejvíce zaujal Zákon přitažlivosti. Už jsem se o ní na blogu jednou zmiňovala, ale proč to nezopakovat, zaslouží si to. Z beletrie mě nejvíc oslovila Brida od Paula Coelho, Dívka ve vlaku od Pauly Hawkins a Písečný muž od Larse Keplera, kterého jsem četla i při vaření, nedalo se jinak. Naopak vůbec jsem nepochopila úspěch knížky Zmizelá od Gillian Flynn. Teď mám rozečtené Inferno od Dana Browna a baví mě dost.

Zbavila jsem se kil navíc díky Antónii Mačingové. Více se dozvíte v článku zde. 

A jaké jsou mé cíle a úkoly pro rok 2017?

Tak konečně už to stěhování a zařizování domu. Přesunovat to na další rok už by bylo trochu trapné.

Další důležitý úkol - přestat kojit. Ono by se mohlo zdát, že na tom nic těžkého není. Ale pokud se tím nabourá můj zavedený systém, dítko přestane spát po obědě, tak vážně nevím nevím.

Dostat třetí dítě do školky, začít pracovat na plný úvazek a pořádně oslavit konec osmileté mateřské dovolené! 

Také plánuju vyrážet na výlety, nejlépe víkendové, a to bez dětí. Děti jsou moje všechno, ale občas není na škodu se od nich vzdálit. 

A to by mohlo stačit. Na jeden rok tyhle úkoly bohatě stačí.

Jsem optimistka se sklony k idealismu a cítím ve vzduchu, že pro mě bude rok 2017 alespoň tak dobrý, jako byl 2016. Těším se.

A jak vy hodnotíte váš 2016 a co čekáte od 2017?