Moje třetí nejkrásnější období v životě ženy a jak jsem se dostala mimo průměr

To by mě zajímalo, kdo nazval těhotenství nejkrásnějším obdobím v životě ženy. Čekat chtěné miminko na jednu stranu krásné je, ale taky to provází plno obav, nejistot a tělesných potíží. Takže to byl asi nějaký chlap. A nejspíš ten, který vymyslel spojení mateřská dovolená.

Mě už ta krása tedy potkala potřetí. Potřetí mi bylo tak blbě, jako bych propila noc. A trvalo to dva měsíce nonstop a bohužel jsem alkohol ani neviděla, natož pila. Stačila jen zvýšená hladina těhotenského hormonu. Dokonce jsem úplně přestala mít chuť na sladké. Vlastně jsem měla po sladkém kyselou chuť na jazyku. No chápate to? Já ne. U mě opravdu ne. Z mého žaludku na vodě měl radost jen můj doktor - že je to prý znamení, že se vše vyvýjí v pořádku. A ta únava. Spala jsem jak malé děcko. Vlastně i víc než moje dvě malé děcka. Muž přišel z práce a já jsem zalehla.

Těhotenskou průkazku už mám nabitou výsledky všemožných vyšetření; fotky z ultrazvuku poctivě schovávám; jednou jsem prolistovala chytrou knížku pro oživení některých informací; těhotenské vitamíny zobu skoro pravidelně.

Na konci třetího měsíce potíže vymizely a bylo na čase začít novinku oznamovat, protože břicho začalo nabývat nezanedbatelných rozměrů a lidi se začali zkoumavě dívat, co že se to se mnou děje. Okolí reagovalo většinou nějak takto: "A necháš si to? Na co tolik dětí? Zbláznili jste se? Čí to byl nápad? To neuživíte! Vy jste věřící?" Adekvátně odpovídat skoro nešlo. U prvního těhotenství všichni jásají a blahopřejí, u druhého to berou jako samozřejmnost a u třetího, které je stejně chtěné, jako to první nebo druhé, se člověk nestačí divit. Ale abych všem nekřivdila, v celkovém součtu bylo těch pozitivních reakcí víc. Je to prostě tak, normální je mít dvě děti. Všechno, co je mimo normál, vzbuzuje otázky. Takové situace, které vybočují z průměru, zažil už asi každý z nás:

• Kdy už si někoho najdeš?
• Už plánujete svatbu?
• Mimčo bude kdy? (Nejnevhodnější otázka ever!)
• Nepořídíte mu sourozence?
• Vy tento rok nejedete k moři?
• A tak dále a tak dále ...

Souhlasíte? Vsadím se, že jo. Když jedeme podle průměru a očekávání okolí, tak nikdo nic neřeší, ale když je něco jinak, tak se otázky jen množí. Přiznávám, že se taky občas neudržím a ptám se, třeba na pořízení sourozence, ale snažím se ovládat:-)


Rozdíl mezi prvním, druhým a třetím těhotenstvím

Pokud bych měla srovnávat, tak se mi zdá každé jiné. U prvního jsem detailně řešila výbavičku (jen vzor povlečení do postýlky jsem vybírala týden), zkoumala dětskou kosmetiku, pozorovala na sobě všechny tělesné změny, věděla jsem přesně, ve kterém týdnu i dnu těhotenství jsem a nemohla se dočkat, až seknu s prací a budu matkou na plný úvazek.

Druhé těhotenství přišlo moc rychle, i když plánovaně. Trochu jsem přecenila své síly, takže si z toho skoro nic nepamatuju. Nebyl čas zabývat se rostoucím břichem, když si mou pozornost naplno zabíralo první pořád malé dítě. Občas jsem přemýšlela, jestli budu mít stejně ráda obě děti.

Potřetí si to snažím užít, když už to má být naposledy. Nevím, ve kterém týdnu jsem, jen měsíc se snažím mít na paměti. Výbavičku neřeším, protože vím, že by mi moje zásoby vystačily i na trojčata a zjistila jsem, že miminku je úplně šumák, v čem a na čem leží. Ani se zatím nezabývám výběrem jména, na to je pořád dost času. Sleduju jen, jestli miminko spokojeně kope a snažím se, abych byla v pohodě, což je při dvou malých raubířích často nadlidský úkol. Zjistila jsem, že jsem schopna rychlého běhu a vůbec pohybů, o kterých jsem si myslela, že jsou s těhotenstvím neslučitelné. A určitě už nepřemýšlím, jestli budu mít stejně ráda i to třetí, protože jsem si ověřila, že fakt platí to, co se říká - srdce rodičů s počtem dětí roste:-) Ale přemýšlím více nad porodem, když se říká, že třetí se rodí na cestě do porodnice, což bych fakt nerada.

Tady vidíte, že po materiální stránce tohle těhotenství opravdu neprožívám. Z DM slevové knížečky pro nastávající maminky a novorozence mě mezi olejíčky a čaji pro těhotné nejvíce zaujaly tyto masážní kuličky:-)

 
Zažili jste taky nějaké otázky nebo nepříjemné reakce okolí, protože jste udělali něco, co se nepovažuje za úplně normální?