Wellness hotel Augustiniánský dům - luxusní stránka Luhačovic

Luhačovice pro mě byly synonymem starých lázeňských časů, prvorepublikových hotelů a neokázalého retra. Až do doby, než jsem poznala hotel Augustiniánský dům, který dal Luhačovicím luxusní a moderní tvář.

Do hotelu Augustiniánský dům jsem se vypravila minulý víkend s mamkou a Elenkou. Proč právě tam? Mamka už jednou v hotelu byla, takže to byla sázka na jistotu. Dnešní článek bude dlouhý. Pro ty, kteří nemají čas číst, můžu mé dojmy jednoduše shrnout do několika slov. Krásný, luxusní voňavý hotel s wellness, který se vám bude špatně opouštět. Hotel na první pohled působí jako zámek a má i zajímavou historii. Po rekonstrukci je nově otevřen od roku 2010, ale byl vystavěn už na počátku dvacátého století. Tehdy sloužil jako ubytování pro kněží a katolické rodiny. Ve dvacátých letech zde bydlel Leoš Janáček a přitom složil Lišku Bystroušku.

Hotel má celkem tři podlaží. V nejvyšších dvou jsou pokoje, v prvním lobby bar, kuřácký salonek (který je ale tak příjemný a voňavý, že jsem ho jednou použila ke kojení), recepce a zimní zahrada s výstupem na opalovací terasu. V prvním podzemním patře (částečně zapuštěném ve svahu) je restaurace s terasou. A úplně pod zemí je wellness. Tuto fotku jsem pořídila z altánku, který je dokonalou tajnou pozorovatelnou nebo, díky pohodlným sedačkám, skvělým venkovním odpočinkovým místem.

Služby a personál

Služby hotelu jsou dotažené až do posledního detailu, což dokládá i vybavení toalet. Na každém ze záchodů hotelu je nějaká ta kosmetika. Vyzkoušela jsem i tento Beauty elixir Syoss pro suché a poškozené vlasy. Vlasy jsem s ním měla krásně uhlazené a lesklé, ale později vypadaly spíš splihle. Takhle ale moje vlasy na tyto olejíky reagují, čekala jsem to.

Co musím určitě vyzdvihnout, je personál. Prostě v tomto hotelu se všichni jen usmívají, jsou vstřícní, milí, přinesou, zařídí a poradí. Přitom jsem s kočárkem často někde překážela, bránila v průchodu a ve wellness jsem zablokovala dveře ve sprchách, ale nikdo ani pohledem nedal najevo, jak jsem s tím otravná. Cítila jsem se tam opravdu skvěle.

Pokoj

Náš pokoj byl dvoulůžkový Superior ve třetím patře s výhledem na cestu a Pražskou čtvrť. Moderně vybavený, s obrovskou pohodlnou postelí, což ocenily moje záda, která špatně snáší nekvalitní poležení, a Elenka, která se mohla pořádně rozvalovat. Moderní jednoduchá koupelna s velkým sprchovým koutem, bidetem a fénem potěšila plným kosmetickým vybavením i pro Elenku. Pokoj nebyl nijak extra velký, ale místa na děckou postýlku i zaparkovaný kočárek v prostorné chodbičce bylo dost. Příště bych raději předem požádala o pokoj orientovaný do zahrady, protože při otevřeném okně jde večer z ulice přece jen trochu hluk.

Wellness

V ceně ubytování je i neomezený vstup do wellness. Neomezený vstup znamená, že tam můžete pobývat klidně do rána do večera. A řeknu vám, že já bych tam celý den opravdu vydržela. Ve skutečnosti jsem byla za víkend ve wellness dvakrát, vždy asi na dvě hodiny. Začala jsem bazénem a vířivkou. Obdelníkový, asi 15 metrů dlouhý bazén má příjemnou teplotu 32 stupňů a vířivka je o poznání teplejší. Vířivku jsem ocenila, protože nejde o takový ten šílený typ, který vám boxuje do ledvin a snaží se vám přerazit páteř, ale jen tak příjemně pobublává a jemně masíruje záda, nohy a chodidla. Do bazénu a vířivky jsme jednou vzaly i Elenku. Byla celá rozzářená a ve vodě kopala nožkama jak o závod.

Do bazénu je potřeba mít plavky, ale v saunové části už se chodí jen v prostěradle. Jednotlivé sauny jsou po obvodu centrální mistnosti s vyhřívanou lavicí uprostřed. Počasí venku bylo na léto chladné, takže jsem se těšila, že se pořádně vyhřeju. Nejvíc mě zaujala mentolová parní sauna. Byla pořádně teplná a voněla jako mentolové bombóny. Bylinková suchá sauna mě trochu zklamala, protože jsem bylinky, zavěšené pod stropem, moc necítila a teplota byla dost nízká, na saunu. Po druhé už jsem do ní nešla. Finská sauna byla bezvadná. A poslední solná parní sauna byla taky podle mého gusta. Sauny jsem prokládala ochlazováním se ve sprše (do studeného bazénku mě nikdo nikdy nedostane), popíjením růženínové vody a bylinkového čaje v občerstvovací místnosti a povalováním se na lehátku nebo teplé vodní posteli v odpočinkové místnosti.

Líbilo se mi,  že jsem mohla z pokoje do wellness dojet výtahem rovnou v županu, diskrétně, aniž by jsem musela procházet přes recepci. Ve sprchách byl sprchový gel i šampón, antiperspirant, lak na vlasy, fén i špulky do uší, takže jsem s sebou nemusela brát žádnou kosmetiku.

Na sobotu odpoledne jsem měla objednanou masáž zad a chodidel vonným voskem. Masáže provádějí maséři-muži, takže jsem dostala pořádně do těla, kosti křupaly, ale stálo to za to. Po masáži jsem šla do sauny a odpočívat na vodní postel. Cena masáže je 1 200 Kč, což je i na Luhačovice více. V jiných lázeňských zařízeních se dá masáž pořídit do tisícovky.

Jídelna je dokonalá, s prosklenou stěnou a výhledem do zeleně.

Jídlo

Jídlo je vlastně jedinou stránkou hotelu, se kterou jsme nebyly úplně dokonale spokejené. V ceně víkendu byla polopenze, která navíc zahrnovala odpolední polévku v lobby baru. Polévku jsme si daly jednou a byla opravdu chutná a vydatná. Snídaně formou bufetu byly skvělé. Nabídka byla bohatá. Párečky, klobásky, opečená slanina, volí oka, vaječina, uzeniny, sýry, pomazánky, chutné čerstvé pečivo, marmelády, domácí jogurt, cereálie, zelenina, ovoce, domácí koláče, čaj, káva, pomerančový a jablečný džus, voda s limetkou, prostě vše, co by si člověk mohl k snídani přát. Ale ta večeře. Mě, jako kojící stále hladové a mamce, která od zítřka drží dietu, ale dnes se chce ještě pořádně najíst, se večeře zdála trochu nedostatečná. Večeře totiž byla servírovaná (hlavní chod jsme si mohly vybrat) a samy jsme si nakládaly jen saláty. Takže k večeři byl salát, polévka, hlavní chod a dezert. Zdá se toho dost, ale hlavní chod se nesl ve znamení minimalistické kuchyně. Šlo o kus ryby se zeleninou a omáčkou (fotka vlevo dole). Chuť byla skvělá, ale chyběla nám příloha, jako jsou třeba opékané brambory. Zakousnout jsme se mohly jen do housky. Možná kdyby menu zahrnovalo i předkrm v podobě nějaké jednohubky nebo old school rolky, naše žaludky by byly plnější. Dezert v podobě trhaného mrkvového koláče s vanilkovou zmrzlinou byl opravdu dobrý a nakonec jsme byly najezené tak akorát. Ale dala bych přednost spíš většímu hlavnímu chodu a menšímu dezertu. Druhý den byla snídaně stejná a večer byl místo večeře raut s grilováním na terase a hudbou (v rámci víkendu Vítání léta). Podávaly se míchané nápoje, grilované hovězí a vepřové, losos s čekankou a chřestem v alobalu, grilovaná zelenina, těstovinový salát, ledový salát s krutony a kousky kuřecího a tři druhy dezertů. Také cuketové placičky, které byly dokonalé a proto zmizely rychlostí blesku, což mou mamku nepotěšilo, lépe řečeno rozhodilo. No jo, byla už moc zhýčkaná. Ale to se může v takovém hotelu stát velmi snadno. Každopádně byl večer povedený.

Takovou terasu chci doma!

Interiér hotelu je krásný díky základním materiálům, ale i doplňkům. Nechala jsem se inspirovat a mám nové nápady pro vybavení vlastního bydlení. Fotka vlevo nahoře je z recepce. Vpravo je lobby bar, ve kterém jsme si daly polévku, jak už jsem psala. Je tam i malý dětský koutek s hračkami. Vlevo dole je výhled z terasy na prostranství za hotelem, které je přístupné pouze hostům. Ve stínu stromů se skrývá velké dětské hřiště. Pokud bych tam jela i s ostatními dětmi, tak jsem jistě celou dobu tam. Vpravo dole je zimní zahrada a terasa.

Užily jsme si samozřejmně i Luhačovice. I přes nepříznivou předpověď bylo počasí docela dobré. V Luhačovicích jsem byla naposledy před dvěma lety (článek je zde) a od té doby se toho dost opravilo a stále opravuje, což je dobře. S mamkou jsme se ale shodly, že tam chybí nějaká opravdu pěkná kavárna/cukrárna. Jsem teď zvyklá na rožnovské kavárny a ty nastavily vyšší laťku. I obchody jsme prošly. Koupila jsem si dlouhou béžovou sukni s kapsami a klobouček, díky kterému jsem byla za dámu.

Víkend to byl tedy perfektní. Ale rozhodla jsem se, že už těmto víkendům nebudu říkat relaxační a odpočinkové, ale zážitkové. Pocit relaxace mi totiž vydržel po návratu domů asi pět minut. Děti sice mou nepřítomnost přežily a vypadaly spokojeně, nádobí bylo umyté, ale v obýváku bylo jak po výbuchu, koupelna volala po mém zásahu a koš na prádlo přetékal víc, než je u nás obvyklé. Takže jsem se dala do úklidu, vybalování zavazadel a praní. V pondělí na mě padla děsná únava, ze které jsem se dostala až dnes ráno. Ale zážitek z víkendu mám a ten už mi nikdo nevezme.

Už plánuju, jak si do Augustiniánského domu zajedu jen s manželem. Děti, které vstávají v pět ráno, nebereme. Bála bych se přijet i s naším prostředním. Hotel sice má dětské hřiště a je celkově baby-friendly, ale hyperaktivní-sígr-friendly není. To bych se jen celou dobu děsila, co se rozbije.

Takže pokud si chcete užít opravdový luxus, doporučuji!

Stránky hotelu jsou www.augustian.cz.

Jak se vám hotel líbí? Jezdíte na podobné víkendy? Kde se líbilo vám?